Nazlobený, zdrcený a vyčerpaný přišel do pozápasové mixzóny slovenský forvard Rastislav Dej. Jelikož prohráli energetici zápas s Pardubicemi 0:4, zůstal jejich odstup na poslední Mladou Boleslav pouze jednobodový. Pravé křídlo karlovarské Energie vidí příčiny špatných výsledků ve špatném bruslení, nedůslednosti a v malém důrazu. Jinými slovy ve všem.

Rasťo, začátek utkání nebyl špatný, ale pak jste se nějak položili. Byly Pardubice lepší až o tolik v té hře?
Bohužel jsme předvedli špatný výkon. Nebruslili jsme, nebyli jsme důrazní, málo jsme stříleli a nedokázali jsme se dobře dostat před branku. Pardubice nám ukázaly, jak se hraje hokej.

Ukázaly vám asi i to, jak se hrají přesilovky, že? V čem je změna oproti minulým sezonám, kdy jste i v hubených rocích měli přesilovky s úspěšností nad 20%?
Prostě to nejde. Je to nějaké utrápené, špatně se dostáváme do útočného pásma a nedaří se nám dostat se do přesilovkové formace. Hodně sil nám bere to, že se musíme vracet pro puk až za naši branku. Přesilovky musíme více natrénovat, hrát to jednoduše přes obránce, nebo to před branku nahodit a prostě to za čáru dokopat.

Jak na vás působí to, že odešel do Ruska základní kámen celé obrany, David Nosek?
David dostal dobrou nabídku, aby šel hrát do KHL. Chybí nám hodně, i ve zmiňovaných přesilovkách. Taková možnost se nemusí opakovat víckrát za život a nikdo z nás mu to nemá za zlé. Klub ho uvolnil a KHL je možnost pro hráče, aby ještě v hokeji šli o patro výš. Bude nám chybět, ale my nesmíme složit zbraně kvůli tomu, že nám odešel nejlepší bek, ale budeme hrát my, co jsme tady, a musíme předvést, že na to máme. Je jen na nás, abychom se z toho dostali vlastními silami.

Co je potřebné změnit? Nasazení?
Z naší strany jednoznačně bruslení, zlepšit důraz kolem modré čáry, když bráníme soupeře, který útočí. I okolo branky jsme na soupeře nedůrazní. Těžko se prosazujeme v útoku a potřebujeme, aby to soupeře bolelo před brankou stejně jako nás, když útočíme. A samozřejmě v útoku potřebujeme mít více důrazu a střelby. Proti Pardubicím to bylo utrápené, nedali jsme branku. Měl jsem šanci, šel jsem sám na brankaře, ale nepodařilo se mi gól vstřelit. Do dalšího zápasu je potřeba změnit koncovku a víc se do šancí tlačit.

Když jste hráli s Plzní a vyhráli 4:3, tak zde byl plný stadion lidí a ti vás tlačili, i když se zrovna nedařilo. Dokážou diváci týmový výkon o tolik pozvednout?
Souboj s Plzní je brán úplně jinak, než jakýkoli jiný zápas, takže diváci fandí víc, protože jde o západočeskou rivalitu. Na to se však nemůžeme vymlouvat. Za to, že na nás lidé nechodí, si můžeme sami. Jsme tam, kde jsme, a do haly je musíme natáhnout my nějakými výhrami. Tentokrát jsme nepředvedli dobrý výkon, musíme se zlepšit, aby diváci přišli, a udělat nějakou vítěznou šňůru. Každý z týmu by si měl sáhnout do svědomí. Potenciál tu je, teď ho jen musíme prodat.

Jaký byl návrat k Davidu Zuckerovi? Před pár lety jste spolu nastupovali v jedné útočné řadě, bok po boku.
Kdysi jsme spolu hráli ve čtvrté řadě, ještě před 3-4 lety. Trenéři na konci utkání s Pardubicemi proházeli sestavu a tak jsme si spolu zase zahráli. Nemyslím si, že bychom právě ve třetí třetině hráli špatně, ale to bylo způsobené i tím, že Pardubice vedly o čtyři branky a za ničím se nemusely hnát. S Davidem se známe už dlouho, na ledě o sobě víme a dokážeme si navzájem vyhovět. Kam nás trenéři dají, tam musíme hrát. Nemůžeme si vybírat.

Vladimír Koča