Zatímco v minulých letech se archeologové soustředili především na akropoli hradiště, letos se věnují především předhradí rozsáhlého areálu o celkové rozloze přes sto hektarů. Co zkoumají badatelé na Vladaři, na to jsme se zeptali archeologa Mgr. Jiřího Klsáka: „Hradiště, jehož historie sahá až do období tisíc let před naším letopočtem, je již řadu let v centru pozornosti odborníků.

Kromě archeologů zde například zkoumal mezinárodní tým archeobotaniků jednotlivé sedimentální vrstvy v uměle vytvořené vodní nádrži na akropoli. My se nyní zaměřujeme na předhradí, kde průzkumnými vrty zjišťujeme hloubky, ve kterých by se mohly nacházet tzv. kulturní vrstvy. Zatím jsme v hloubce více než jeden metr objevili keramické střepy z doby halštatské - staré zhruba osm set let před naším letopočtem.“ Archeologové poukazují na fakt, že se na tak rozlehlém hradišti doposud nepodařilo najít žádné hroby ani kosterní ostatky nebo žárové pohřebiště.

Také to je předmětem jejich zájmu. „Je pravda, že archeologické výzkumy na Vladaři nepřinesly zatím hmatatelný důkaz o jakýchkoliv pohřbech. Nejbližší pohřebiště je velice známý Hrádek u Manětína, kde v minulém století odhalili archeologové více než dvě stě hrobů z keltského období. Také proto je pohřebiště na Vladaři výzvou pro badatele,“ řekl Mgr. Jiří Klsák.