VYBRAT REGION
Zavřít mapu

I Warned You: Mexicky od A do Ž

Redaktor Karlovarského deníku Zdeněk Hnízdil byl v lednu se svou kapelou na mexickém turné. Přinášíme první část reportu z jejich cest.

14.3.2016
SDÍLEJ:

Jedno společné foto na jedné z nekonečně rovných dálnicFoto: Archiv kapely

Přinášíme vám report z mexického turné Back To School Tour 2016 naší deathmetalové kapely I Warned You, které jsme absolvovali s přáteli, mexickou kapelou Enough Has Been Said (EHBS), a to ve dnech od 15. do 31. ledna letošního roku. Přinášíme příběh plný jak hudby, večírků, skvělých fanoušků, dětských oslav, štěstí, spaní u mexické pornoherečky, večírků, každodenního Mexika a večírků, ale i zločinu a zážitků s policií a ambasádami a večírků. Zkrátka příběh o čemkoliv jiném, než je ležení na pláži a dělání ´selfie´ u pamětihodností.

Cesta na druhou polokouli

Vše začalo v úterý 12. ledna, kdy jsme kolem druhé ráno vyjeli od zkušebny z Chodova u Sokolova směrem na pražské letiště. Málem bych náš report po téhle větě končil, jelikož mezi Bochovem a Žluticemi překvapil náš vůz kamion, který zůstal stát vinou náledí na vrcholu kopce, a to téměř neosvětlený. Náš kamarád Bery, který řídil, naštěstí celou situaci zvládl a povedlo se mu doslova proklouznout mezi stojícím nákladním vozem a tím, co se zrovna objevil v protisměru.

Po pár nadávkách a lingvisticky nepřesném klení naše cesta plynula dále. Na letišti jsme se odbavili a v přilehlých obchůdcích začali popíjet.

Po několika hodinách letu a čekání v Amsterdamu jsme dorazili do Mexico City. Let do naší cílové stanice, města Queretara, startoval kolem deváté ráno, a jelikož bylo něco po šesté večer, věděli jsme, že nás čeká dlouhá noc. Ta byla umocněna tím, že nás nechtěli pustit do vnitřních prostor letiště, a my nocovali na obřích schodech v hlavní hale hned vedle několika vchodů a pár jednonohých lidí.

Doma v Queretaru

Ve čtvrtek ráno jsme dorazili k Dariovi (kytarista a organizační mozek EHBS) domů, do Queretara. Počáteční překvapení ze života Mexičanů jsme po pár dnech už ani nevnímali. Ze začátku bylo například zřejmé, že v této zemi dopravní zákony buď neexistují, nebo jsou k nim všichni extrémně tolerantní. Auta a vozy, které by v Evropě byly už patnáct let sešrotovány, se tu proháněly bez dveří, skel a kapot. Stačilo, aby bylo kam přilepit značku a aby se stroj nějak rozjel. Podobné to bylo i s řidiči, kteří neměli problém nasávat lihoviny těsně před několikahodinovou jízdou. Samozřejmě že tu byla i spousta moderních dopravních prostředků, ale když vedle sebe stály na semaforu nový ford a cosi složené z deseti dalších aut, vyvolávalo to úsměv.

Zašli jsme na oběd a zbytek čtvrtečního dne se pak nesl v duchu příprav na večerní koncert, který nám kluci z EHBS domluvili jako rozehřívací show před samotnou tour.

První koncerty a mezičas

´Nultý´ koncert se konal v domácím Queretaru v klubu Black Dog. Měli jsme to štěstí a stali se součástí lineupu koncertu americké deatmetalové mlátičky Cattle Decapitation, která rovněž obrážela Mexiko. I když jsme celý večer otevírali, klub byl již řádně naplněn a my poprvé okusili ohlas místního publika. Koncert se povedl, a i když nás ze začátku potrápilo pár technických potíží a slabší napětí v zásuvkách, vše se nakonec vyřešilo. Po koncertě jsme začali pít a ochutnávat pravé taje Mexika, tequillu a mezcal. Párty se rozjela a po několika hodinách našli ostatní mě (autora článku) a zpěváka Mázu spící na stolech.

Následujícího rána se pak vyrazilo pro dodávku, která se na dalších několik dní stala s přestávkami naším útočištěm. Byli jsme překvapeni její velikostí. Vešel se do ní aparát i jedenáct lidí. V té době jsme také poprvé zpozorovali zvláštní fyzikální úkaz, který nás doprovázel po celý pobyt v této zemi.

Nazvali jsme jej ´mezičas´. Jedná se o časový úsek, který může nastat kdykoliv a trvá od nuly do tisíc (čehokoliv). Náš bubeník Franz to popsal jako ponoření v želé, kdy všechno vidíte a slyšíte, ale pohyb jakýmkoliv směrem je těžký, ne-li nemožný. V praxi to znamenalo následující.

Před prvním koncertem společné tour v Matehuale jsme naložili auto věcmi, zajistili barák a byli připraveni na cestu za zážitky. Ovšem zbylá šestice našich mexických kamarádů a spolucestujících začala postávat a pokuřovat na chodníku. Bavili se, smáli se, chatovali a něco si ukazovali v mobilech. Po několika minutách se najednou všichni instinktivně nalodili a vyrazilo se.

Chápali jsme, když se čekalo na promotéra, na posledního, na pizzu, ale většinou se prostě jen tak nic nedělo. Aneb byl první máj mezičas.

V Matehuale se hrálo v klubu Soul Rebels Bar. Jednalo se nejspíše o bývalý prosklený motel u dálnice. Trochu bizarní místo, přesto narvané lidmi k prasknutí. Dostali jsme nějaká piva a čekali na show. Jak náš, tak i koncert kluků z EHBS byl famózní. Lidé lezli skoro po stropě a nehorázně se kalilo a pařilo. Po skončení setu následovalo pár fotek s novými fanoušky, s kolegy z dalších kapel, tequilla a cesta na večeři za jedním z kamarádů promotéra.

Ten nás pohostil údajně v tamní mexické japonské restauraci, kde byly díry po kulkách ve zdech a pár baseballových pálek. Nicméně mejdan pokračoval s whiskey a dalším pivem. Celou dobu jsme si ze základky osvěžovali angličtinu a s přítomnými řešili hudbu, život v Evropě versus v Mexiku, kde sehnat další alkohol a podobně. Poté následoval úprk na motel, kde nám poprvé pořádně došlo, že je přeci jen leden.

Přes den 25°C a v noci šest i míň. Spaní v trenkách skončilo spolu se scvrklými penisy téže noci. Dále jsme spali a opravdu párkrát i střízliví oblečení.

Další den jsme vyrazili do Saltilla do Underground Baru. Po cestě jsme navštívili hudebniny, dokoupili struny a další příslušenství a před začátkem koncertu obhlédli město. Byli jsme z předchozí noci poněkud nevyspalí a nastydlí. Přesto na nás čekal další narvaný klub s lidmi, kteří si užívali naši muziku.

Po skončení koncertu jsme se tentokrát těšili na postel, zvláště ti nemocní z nás. Čekalo nás ale překvápko v podobě spaní na podlaze u okna, co nejde zavřít, s koupelnou bez vody a splachovacího záchodu. Mimochodem, celkově je tu voda vzácnější, takže není vždy samozřejmostí, že vůbec nějaká teče.

O tom si tu ale přečtete zase příště, v jednom z příštích vydání Deníku.

Další fotodokumentaci můžete vidět také na internetových profilech kapely I Warned You.

Autor: Zdeněk Hnízdil

14.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Genarální manažer HC Energie Miroslav Vaněk

„Návrat do extraligy musí být okamžitý. Pokusíme se o to,“ hlásí Miroslav Vaněk

Společné cvičení složek integrovaného záchranného systému v Karlových Varech.
22

VIDEO: Záchranáři prověřili nový systém

VIDEO: Žena spadla z mostu do řeky, skončila v plzeňské nemocnici

Karlovy Vary – Klidný víkend začal velkým dramatem. Žena spadla z Ostrovského mostu do řeky Ohře, kde zůstala bezvládně ležet.

Aprílové zvraty počasí překvapily i šindelovského klimatologa

Sokolovsko – Aprílové počasí posledních dnů překvapilo i odborníky. „Tyhle zvraty jsou dost nepřirozené. Ano, duben je apríl, umí počasí úplně otočit, ale dvacetistupňový rozdíl během dne, to je nenormální," říká klimatolog ze šindelovské stanice Rudolf Kovařík.

Chtěli platit zablokovanou kartou, nyní mladíky vyšetřuje policie

Nejdek - Dvojice mužů chtěla kartu použít na Velký pátek. Platební karta však už byla zablokovaná a nahlášená jako odcizená.

CykloDeník vychází v úterý

Karlovarsko - Nová cyklistická sezona začíná, a proto vám Deník přináší speciální přílohu. V úterý 25. dubna vychází CykloDeník – 32 stran informací pro cyklisty a cykloturisty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies