Legendární punk pub rocková formace Tři sestry zamíří už tuto sobotu 28. května na koupaliště Michal v Sokolově. To je určitě velmi dobrá zpráva pro všechny příznivce této skvělé, melodické muziky s nadčasovými texty. Koupaliště bude otevřené od 16.30 a koncert začne v 18 hodin. Hosty programu jsou ještě kapely E!E, M.Z.H. a Doctor P.P. Více o koncertu i životě této legendární kapely sdělil dobře naladěný frontman a textař Lou Fanánek Hagen.

Na co se mohou těšit návštěvníci sobotního koncertu? Zahrajete nějaké nové písničky, či výběr vašich klasických hitů?
Tak některé nové písničky už jsou v podstatě také pro posluchače klasickými hity, protože deska je stará už zhruba rok a nejnovější Z garáže asi čtyři měsíce. Samozřejmě ale nabídneme průřez celou naší tvorbou od roku 1985, kdy Tři sestry vznikly. Zazní tedy i věci z první desky, které jsou takovými pilíři naší tvorby. Dnes máme zkoušku, takže se budeme snažit nacvičit a zařadit i některé staronové písně a udělat i jedno až dvě pořadí skladeb, které se budou střídat. Od toho si slibujeme větší změnu na rozdíl od minulých let, kdy byly playlisty dost podobné. Jinak se fanoušci mohou těšit na kostým pana Pivo, který měl premiéru na našem výročním koncertě na Džbánu. Dále nabídneme i projekce, některé nové klipy a filmová dílka, která doprovázejí celý program. Návštěvníky tedy čekají i drobná scénická překvapení, která jsme dřív moc nedělali, ale nyní nás dost baví.

Už jste v Karlovarském kraji hráli. Vracíte se sem rádi? Máte na zdejší koncerty nějakou speciální vzpomínku?
Vzpomínku žádnou nemám. V Karlovarském kraji kupodivu ve srovnání s Plzeňským nebo moravským máme koncertů mnohem méně. Léta letoucí se tam hrálo strašně málo, tak doufáme, že se to teď prolomí. Tím pádem tedy speciální vzpomínky zatím nemáme.

Tři sestry jsou bezpochyby legendární kapelou a mohou se pochlubit velmi věrnými fanoušky. Čím si to vysvětlujete, myslíte, že k vám lidi táhne právě pravdivost a zajímavost vašich skladeb?
Lidi na naše koncerty podle mě táhne hlavně to, že hrajeme jednoduché písničky. I když v nich je něco skryté, tak se na posluchače nevytahujeme jako některé intelektuálně zaměřené nebo přesložité skupiny, které dávají moudra ke zpracování a lidi z toho víc rozbolí hlava. To bylo dobré třeba jako podněty k přemýšlení za minulého režimu.
Lidi tehdy potřebovali jinotaje a rozhýbat mozek k myšlení, protože nic jiného tehdy nebylo. Teď jsou lidé uhnaní ze shánění peněz, protože doba je krutá a všichni jsou unavení i z tisíce jiných věcí. Na koncertě si tedy chtějí dát pivo, zaskákat si a poslechnout si jednoduché písničky a být veselí, protože bez humoru je to opravdu podle mě špatné.

Řada hudebníků si stěžuje na vypalování a stahování hudby. Jaký na to máte názor vy? Dotklo se Tří sester nějak stahování a vypalování?
Je to smutné, ale například vloni poklesl prodej desek tak dramaticky v desítkách procent, že už nebudeme příště moct dělat CD ve studiu jako doposud. Nevím, co se bude dít a jakým způsobem příště budou nové písně poskytnuté lidem. Možná se budou dělat jenom živáky, tedy že se písně budou hrát na koncertě, a až s tím budeme spokojení, tak se materiál stočí jen z mixážního pultu.
To pak samozřejmě bude v úplně jiné kvalitě, adekvátní k tomu, že si CD stejně každý jen vypálí. To je asi vývoj, kterým to teď směřuje, protože já nebudu ze svého financovat precizní desku, kterou si pak lidé pouze vypálí.

Jste velmi aktivní kapela, která jezdí spousty koncertů. Kde berete energii na takový zápřah a spoustu aktivit?
Je určitě důležité mezi hraním odpočívat a energii trochu sbírat. Zároveň nás ale hraní baví a je to i naše práce. Jak už jsem zmínil, doba je přísná, jsme fanouškům vděční, že na naše vystoupení chodí a můžeme jich hrát hodně. Zatím to prostě jde, na konci turné je únava vždy, ale uvidíme, jak to bude v budoucnu. Záleží na tom, zda nám zdraví a věk dovolí pokračovat v těchto aktivitách a zápřahu.

Tři sestry mají za svou kariéru na kontě řadu alb. Které máte nejraději a máte nějakou píseň, která je vaší srdeční záležitostí?
Písní je spousta, některé mám rád, ale hůře se mi zpívají a jiné naopak. Ke všem písničkám se váží nějaké vzpomínky. Osobně mám nejraději vzhledem k tomu, co to provázelo, album Hudba z Marsu z roku 1995.
V té době jsme byli na vrcholu sil a chuti řádit a nahrávání ve studiu Propast bylo na bázi večírku. K tomu jsme ještě zvládali jezdit do Prahy do práce. Zároveň po této nahrávce začalo období, kterému jsme říkali nekonečné léto, kdy jsme jezdili s partou kamarádů po koncertech. Celý ten rok byl pro nás takový dárek. Potom období skončilo brutálně, kdy se bubeník Hadr zabil v autě a museli jsme se trošku oklepat z toho všeho.

Na scéně jste celou řadu let. Změnily se nějak vaše pocity během kariéry? Chtěl byste se někdy opět vrátit do vašich začátků? Co byste případně v kariéře kapely změnil, kdyby to šlo?
Já nevím, asi bych se nikam nevracel. Je to tak, jak to je, a vlastně se ani nikam vracet nejde. Možná bych si dal znovu to období roku 1995, kdy lidi měli všichni čas, peníze na drobné dovádění, jako jsou výlety a vinné střiky. Pak začali různě pracovat, založili rodiny a síla začala docházet. Já bych byl rád, aby vše fungovalo zajímavě jako doposud. Třeba se to za pár let opět nějak nakopne, i když kapela je ve velmi dobrém stavu. Večírky ale už někdy zmáhají, takže musíme opatrně.

Co mají Tři sestry v plánu do budoucna? Čím fanoušky potěšíte?
Hrát, hrát, hrát. Jinak žádné zásadní plány nemáme. Jinak doufáme, že fanoušky potěší právě náš nový aktuální koncertní program.

Vydáváte někdy i sólové desky. Máte v plánu udělat zase nějakou novou?
Kromě Tří sester účinkuji také v souboru Synové výčepu, se kterým nyní máme aktuální desku, která je horkou novinkou. Ta je právě z toho proudu sólových desek. Několik písniček z ní se bude hrát právě i v rámci koncertů Tří sester v takzvané pauze na čůrání, která naše vystoupení rozděluje na dvě části. Takže fanoušci uslyší i některé tyto písničky.

Máte nějaký vzkaz pro vaše fanoušky, kteří na koncert v Sokolově dorazí?
Ať na koncert v Sokolově určitě přijdou. Doufejme, že bude hezké počasí. I kdyby ale nebylo, tak ať dorazí stejně, stojí to za to.