VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Symfonici zahrají díla klasiků

KARLOVY VARY - Dnes se koná další koncert Karlovarského symfonického orchestru.

23.5.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Archiv KSO

První skladby dnešního koncertu Karlovarského symfonického orchestru patří tvorbě vrcholných tvůrců období baroka, kterými jsou Georg Friedrich Händel (1685-1759) a Johann Sebastian Bach (1685-1750).

Na dobových kresbách je známe s nezbytnou parukou. Narodili se ve stejném roce, Händel o měsíc dříve. Händel studoval hudbu v německém městě Halle u F. W. Zachova, který jej nutil k ovládnutí umění kompozice všech historických stylů. Při pobytu v Itálii se setkal s italskou operou, kterou si oblíbil pro její melodickou kantilénu. Po řadě zemí, které navštívil, žil trvale v Anglii. Händel byl všestranným, nesmírně pracovitým autorem.

„Hudba k ohňostroji, uváděná na pátečním koncertu, patří k tomu nejcennějšímu, co v údobí baroka vzniklo. Svou hudbu Händel hluboce prožíval. Jak je zapsáno v historických dokumentech, že při kompozici svých pomalých vět nádherných larg byl nejednou přistižen, jak plakal. Byl rovněž nepřekonatelným improvizátorem na varhanách. Tuto schopnost si uchoval i ve stáří, kdy už byl slepý,“ uvedl Alois Ježek, ředitel orchestru.

Johann Sebastian Bach na rozdíl od mnoha proslavených hudebníků nikdy neopustil zem, kde se narodil - Německo. Celý život strávil plněním povinností v chrámech i zámeckých rezidencích, kde se pěstovala hudba. Bachovo kompoziční umění vstřebalo vše, co v hudbě vytvořily minulé generace. Ve svém díle uskutečnil dokonalou syntézu vícehlasého a kontrapunktického umění. Jeho dílo obsahuje 200 kantát, mše, pašije, instrumentální koncerty a suity, skladby pro varhany, klavír a cembalo.

Bach žil celý svůj život skromně. Byl nesmírně pilný. Pečoval o hudbu v pěti chrámech v Lipsku. Mnoho energie si vyžádala starost o umělecky nedokonalé hudebníky a zpěváky, se kterými spolupracoval. Starosti mu přinášela i jeho početná rodina. Ze dvou manželství měl celkem 2O dětí, z nichž mnohé byly hudebně mimořádně nadané. Osobnostmi se stali zejména populární Carl Philipp Emanuel a Johann Christian. Otcovy velikosti však nedosáhli. Tak jako Händela, postihla Bacha slepota. Ponořen do svého nitra, Bach neztrácel svou inspiraci. Dále diktoval své složité polyfonní skladby.

„V pátečním koncertu zazní Koncert pro dvoje housle a orchestr d moll s Vladislavem Liněckým a dávnou sólistkou KSO Monikou Cimprich, karlovarákům známou pod svobodným jménem Nováková,“ dodal ředitel symfoniků.

Módní hudební forma 18. století - opera, vzniklá v posledním desetiletí 16. století, čerpala často své náměty z řecké mytologie. Vnější okázalost, prázdnota vnitřního děje a líbivost byly něčím, s čím se snažili vypořádat mnozí.

Jako prvnímu se to však zdařilo Ch. W. Gluckovi (1714–1787). Ve svých operách prosazoval dramatické myšlenky, plynulost a naléhavost hudby v rovnováze s dějem opery. Použil sbor připomínající antický chór a předehru vztahující se k ději. Báje o Alcestě byla často předlohou operních děl.

Posledním autorem pátečního večera je „papá Haydn“. Tak říkali Josephu Haydnovi (1732-1809) hudebníci a rovněž i jej si nedovedeme představit jinak, než s naondulovanou parukou a nezbytným rokokovým copánkem. Byl prvním představitelem velkého trojhvězdí vídeňských klasiků spolu s Mozartem a Beethovenem. V hudbě byl podobně jako Gluck a mnoho jiných samoukem. O to pozoruhodnější je, jak dovedl vnímat, učit se a vstřebávat vše, co z něj vytvořilo génia. Jeho pracovní den byl přísně rozdělený. Dopoledne komponoval, odpoledne studoval nové skladby s orchestrem a večer hrával pro dvorskou společnost. Z Vídně podnikal cesty do Francie a Anglie, která mu udělila čestný diplom oxfordské university. V Anglii získal proslulost a bohatství. Žil však s hašteřivou ženou, která mu nedala potomka. Před ní, jak se traduje, ujížděl v pokročilém věku dvakrát do Anglie. Za svého prvého osmnáctiměsíčního pobytu složil šest symfonií, některé se zajímavými názvy jako „S překvapením“, nebo populární „S úderem kotlů“.

Za druhé návštěvy v Anglii v letech 1794-1795 vzniklo dalších šest symfonií, které znamenají vrchol jeho symfonické tvorby. „Patří sem i Symfonie č. 104 D dur „Anglická“, uváděná v závěru dnešního koncertu, který řídí dirigent Stanislav Vavřínek,“ doplnil pozvánku na dnešní koncert ředitel Karlovarského symfonického orchestru Alois Ježek.

Autor: Jan Havelka

23.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pestalozzi vznikli jako studentská kapela v roce 1988. Jedním ze zakládajících členů byl i Petr Gardner.

Nekonečná jízda kapely Pestalozzi začala před 30 lety

Účastníci Senior akademie se na závěr svých studií sešli s vedením města Karlovy Vary a zástupci městské policie.

Senior akademie je opět tady, vstoupila do osmého ročníku

Kontejner se změnil v past. Naštěstí pomohli strážníci

Karlovy Vary - Velkou smůlu měl muž, který do kontejneru vyhazoval odpad. Jakýmsi záhadným způsobem se mu v něm zaklínil prst a nádoba se změnila v past, z níž nemohl uniknout. Z prekérní situace pomohli strážníci městské policie.

Provětrejte své dalekohledy a pozorujte hvězdy

Karlovy Vary - Hvězdná obloha odhalí zvědavcům další malá tajemství. V pondělí se ztratí měsíc a zazáří nově objevená kometa čekající na své jméno.  

Foto: Miminka z Karlovarska

Deník představuje právě narozené děti

Těžký úkol. Lázně zvelebí renomovaný urbanista

Karlovy Vary - Jak propojit turistickou lázeňskou oblast se zbylými čtvrtěmi tak, aby tvořily fungující organismus?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení