V sobotu večer vystoupí ve Velkém sále hotelu Thermal se svým vánočním koncertem skupina Olympic. Lídra kapely Petra Jandy jsme se zeptali…

Jak se cítí bigbítoví dinosauři z Olympicu? Vždyť je to už 44 let, co Olympic, tehdy ještě s „k“ na konci, vznikl a dá-li bůh, dočká se za šest let zlaté svatby?
Cítíme se stále velmi dobře. Ale když si vzpomenu, co jsme se za ta léta navyváděli, tak se tomu i trochu divím. Jsme ale v pohodě, trochu cvičím a koncerty nás baví.

Skvělých hudebníků je mnoho. Jaké měl Petr Janda kytarové vzory?
Tak nemůžu říct, že přímo vzory, ale kytaristy jsem pochopitelně sledoval a v každé době se mi někdo líbil, ať už to byl Jimi Hendrix, Ritchie Blackmore, Jimmy Page, Eddie van Halen nebo v současnosti Steve Vai, kterého jsem před rokem viděl v Praze a moc se mi líbil.

Léta jste hrál na kytaru gibson, ale v poslední době jsem ji u vás neviděl…
Protože je hrozně těžká. Gibson váží přes sedm kilo, tak ji mám na stojanu a hraji na ní raději jen v sedě.

Olympic má spousty hitů, které se hrají po hospodách i u ohně. Kterou písničku hrajete nejraději na koncertě?
Já se vždycky nejvíc těším na ty nové písně. Tedy i v Karlových Varech se těším, že předvedeme něco z našeho nového alba Sopka. Je však samozřejmé, že ale zahrajeme i průřez celou naší tvorbou. Nebude chybět ani koleda. V Lucerně, kde jsme hráli 1. prosince, si ji s námi zazpíval plný sál. Nakonec, je to přece vánoční koncert.

Máte nějakou osobní vzpomínku na Karlovy Vary?
Hráli jsme tady hodněkrát a do Varů jsem se vždycky těšil. Spávali jsme v Puppu, po koncertech jsme se většinou pobavili ještě ve Slovenské vinárně (dnes Becher´s bar) a bylo to tam příjemné, včetně personálu.