„Vznik Retromusea od první neurčité myšlenky k slavnostnímu otevření byl nejspíš nejrychlejší akcí tohoto druhu u nás. První neformální jednání o uvolněné budově v sousedství galerie proběhla na začátku března 2014. A už 17. února 2016, tedy o necelé dva roky později, je muzeum slavnostně otevřeno. Vymyslet koncepci, vyprojektovat rekonstrukci, vyřídit veškerá povolení ke stavbě a napsat žádost jsme stihli v termínu, který se na začátku zdál nesplnitelný. Sám nevím, jak se nakonec vše stihlo, ale možná už samotná idea Retromusea byla zdrojem maximální vstřícnosti všech partnerů a spolupracovníků," uvedl Marcel Fišer, ředitel Galerie výtvarného umění v Chebu. Právě galerie umění vezme Retromuseum takříkajíc pod ochranná křídla.

Retromuseum vzniklo v domě na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, kde bylo až do roku 2014 železářství. Město Cheb poté dům zdarma nabídlo galerii, která jej opravila z prostředků Evropské unie a svého zřizovatele, Karlovarského kraje.

Rekonstrukce domu a pořízení základního vybavení stálo asi 18 milionů korun, na dalších 1,5 milionu korun přišla vlastní expozice a rekonstrukce přilehlé části budovy galerie.

Časový záběr Retromusea vymezují dvě přelomové události světová výstava Expo 58 v Bruselu, počátek pootevírání se západnímu světu po mnohaleté odmlce a impulz nového vizuálního stylu, a sametová revoluce v listopadu 1989, zásadně měnící politicko-ekonomické okolnosti života i tvorby.

Ve stálé expozici je prezentován špičkový design prostřednictvím exponátů zapůjčených ze sbírek mnoha českých muzeí, zejména pak Národního technického muzea v Praze a Uměleckoprůmyslového musea. Tato dvě muzea jsou také hlavními partnery celého projektu.

Jedná se o jedinou syntetickou expozici poválečného designu u nás. Další prezentovanou oblastí je kutilská produkce či „domácí umění", jež vzešlo z permanentního nedostatku kýženého zboží, touhy po moderním a krásném prostředí, rukodělné tradice i dostatku volného času.

„Retromuseum obohatilo programovou náplň galerie o novou sféru: užité umění a design. V roce 2010 těsně před mým příchodem do Chebu jsme spolu s několika přáteli navštívili Berlín, kde nás doslova uchvátilo Museum DDR. Už tehdy jsem uvažoval o zřízení něčeho podobného u nás. A právě v té době se stejná myšlenka objevila i v Plzni, kde mělo ve Světovaru, zchátralém brownfieldu na kraji města, v rámci nového kulturního centra vzniknout Muzeum designu a životního stylu jako pobočka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Projekt však ztroskotal na kontaminaci areálu. Až v Chebu se sešly podmínky natolik jedinečné, že by bylo trestuhodné je nevyužít. Ideální je především napojení na již existující instituci, které minimalizuje provozní, zejména personální náklady. Pro galerii Retromuseum znamená rozšíření programové náplně, a tím posun mezi největší muzea umění v České republice. Už předtím se jako jedna z pouhých pěti galerií mimo Prahu mohla chlubit tím, že vedle moderního umění prezentuje i to staré sbírku chebské gotiky.

Z těchto pěti pouze Moravská galerie v Brně a Muzeum umění v Olomouci mají ve svém programu design a užité umění," poznamenal Fišer.

Vedle exponátů vystavených klasickým muzeálním způsobem ve vitrínách se tu nachází pět autentických dobových prostředí bytů a kanceláří, do nichž může návštěvník vstoupit a na vlastní kůži zažít pocit návratu v čase: posadit se do dobového křesla, otevřít si skříně a zásuvky, napsat pár vět na psacím stroji nebo na telefonu vytočit číslo, kterým se spojí se sousedním bytem či kanceláří.

V souladu s rostoucí rolí techniky ve druhé polovině 20. století věnuje Retromuseum velkou pozornost průmyslovému designu a dopravě. Nalezneme tu jak vývojovou kolekci domácích spotřebičů či televizorů, tak typické dopravní prostředky jako Škoda 1000 MB, skútr Čezeta (zvaný prase) či velorex.

Životní pocit do velké míry dotvářela i hudba, které, hlavně v poloze pop music, věnujeme samostatný oddíl, představující pop music ze strany autorů a interpretů i z druhé strany posluchačů a fanoušků.

Životní styl přibližují dobové projekce a slideshow fotografií z dobového tisku i rodinných archivů.

Vedle stálé expozice v přízemí a mezipatře budovy tu budou vždy probíhat dvě dočasné výstavy, situované do prvního poschodí. Ve velkém výstavním prostoru bude souběžně zahájena výstava věnovaná botaskám (Když boty, tak botasky! Fenomén Botas v Československu). Kromě dobové produkce 60. až 80. let představí i nedávné oživení této značky mladými designéry (Botas 66), kteří ostatně za touto výstavou stojí. Druhá menší výstava je věnována chebskému designérovi Josefu Cupákovi, autoru legendární skládačky ESKA 622.

K otevření Retromusea vyšlo hned několik publikací. Jednak to je reprezentativní katalog stálé expozice se statěmi kurátorů jednotlivých sekcí přibližující v šestnácti kapitolách proměny životního stylu a design podle jednotlivých oborů s bohatým fotografickým doprovodem a dále jeho redukovaná verze, jakýsi průvodce expozicí. Rozsáhlý katalog vychází též k výstavě o fenoménu Botas.

A konečně k výstavě Josefa Cupáka galerie vydala drobný leták, vůbec první publikaci připomínající tuto významnou osobnost Chebu i českého designu.

„Označení retro se objevilo a postupně šířilo od třetí čtvrtiny minulého století. Retrospektivní tendence ve výtvarném umění, architektuře, hudbě a jiných oblastech tvůrčí činnosti nejsou ničím novým. Ale právě až v devadesátých letech 20. století nastupuje nám důvěrně známé pojetí retromódy souběžně v odívání, designu nábytku i automobilů, hudbě i filmu. Přestalo být pouze zajímavým oživením mainstreamové produkce a stalo se výnosným byznysem a receptem na úspěch. Zatímco ještě před několika málo lety se slůvko retro vztahovalo výhradně k novým výrobkům inspirovaným minulostí vzdálenější či zcela nedávnou, dnes najdeme pod názvem retro rádio, retro nábytek atd. autentické předměty z této vzdálenější či nedávné minulosti. Inspiraci minulostí doplnila někdy možná i vystřídala nostalgie po minulosti," podotkla Daniela Kramerová, hlavní kurátorka Retromusea Cheb.

Podle Kramerové návraty a ohlížení se do minulosti provázejí lidstvo zřejmě od nepaměti. V poslední době se předmětem zájmu však stala doba, která je v dosahu paměti naší nebo našich rodičů. Vzpomínání se pojí s nostalgií, negativa překrývá milosrdný opar, zůstává iluze idyly.

„Přiblížit a pochopit dobu je možné i skrze vizuální stránku všedního života, svět věcí a jejich podoby design. Životní styl minulého režimu přibližujeme především prostřednictvím artefaktů z různých oborů užitého umění, designu a architektury. V souladu s rostoucí úlohou techniky v každodenním životě a rozvoje dopravy zde významné místo zaujímá expozice průmyslového designu. Sekce užitého umění představuje chronologický přehled vývoje mezinárodně úspěšné české sklářské školy i další, často rovněž velmi silné disciplíny, jako keramika, porcelán, hračky, grafický design, textilní a nábytková tvorba," konstatovala Kramerová.

Podotkla, že tyto exponáty ilustrují tři paralelní, případně i prolínající se, roviny tehdejší produkce. Jednak šlo o tvorbu originálů či prototypů, které se většinou kvůli nepružnosti systému nedostaly do výroby a na trh vůbec nebo jen v malé míře na trh exportní. Dále zde byla běžná, sériová produkce, která za světovým vývojem často výrazně zaostávala, nebyla-li vybrána také pro vývoz na zahraniční trhy.

„Tyto známé výrobky prezentujeme i jako součást náznaků dobových prostředí: soukromých interiérů, pracovního koutu i exteriéru letní dovolené. Konečně třetí vrstva kutilská produkce či tzv. domácí umění vzešla z permanentního nedostatku kýženého zboží, touhy po moderním a krásném prostředí, rukodělné tradice i dostatku volného času. V atmosféře daleko méně podléhající komerčním konkurenčním tlakům tu i přes ekonomické a politické překážky vznikla řada špičkových výrobků a děl i mnoho průměrných až podprůměrných, které ale tvořily součást kulisy našich životů," dodala Kramerová.

Kdo se podílel na vzniku expozice?

Stálou expozici Retromusea vytvořil kolektiv autorů vedeníý šéfkurátorkou Danielou Kramerovou. Ta se podobnou problematikou již dříve zabývala v úspěšném výstavním projektu Bruselský sen (2008, GHMP, MG Brno, SNG Bratislava), věnovaném 50. výročí slavné české účasti na výstavě Expo 58 v Bruselu a bruselskému stylu. Autory příslušných částí expozice a doprovodného katalogu jsou Jiři Hulák (NTM Praha, zpracoval průmyslový design), Martin Franc (Masarykův ústav AV ČR, životní styl), Daniela Karasová (UPM, nábytek), Milan Hlaveš (UPM, sklo), Lenka Merglová-Pánková (ZM Plzeň, keramika a porcelán), Marie Míčova (UPM, hračky), Vlastimil Havlík (UPM Muzeum textilu Česká Skalice, textil), Jan Mohr (SM Liberec, plasty), Michal Stříbrný a Petra Matějovičová (UPM, příbory), Marta Sylvestrová (MG Brno, grafický design), Martin Strakoš (OU v Ostravě, architektura), Marcel Fišer (GAVU Cheb, umění ve veřejném prostoru), Aleš Opekar a Radek Diestler (PopMuzeum Praha, hudba) a Pablo de Sax (domácí umění). Vizuální styl Retromusea vytvořilo studio Kolář & Kutálek, architektem rekonstrukce budovy a expozice je Miroslav Vavřina.