Přednáška se uskuteční ve středu 18. dubna v muzeu na Nové louce v Karlových Varech.

„Nejstarší doklad o židovském osídlení z Karlovarska pochází z roku 1310, konkrétně z Bečova. Je to doklad z doby vlády Jana Lucemburského, kdy Židé v letech 1310—1346 platili královské komoře daně prostřednictvím Židovské obce v Praze. Starší zmínku o existenci židovského osídlení na Karlovarsku doposud neznáme,“ upozorňuje Svoboda.

Historik v přednášce zmíní nejznámější židovské obce. Mezi ně patřila obec v Hroznětíně, která zde byla od 16. století a byl tu i krajský rabinát. Zmíní ale i malé a zapomenuté židovské obce, jako například v Údrči, Poutnově či Útvině. V přednášce zazní rovněž zmínka o roku 1867, kdy změna rakousko-uherské politiky vedla k přijetí Prosincové ústavy. Tou získali Židé stejná práva a občanské svobody jako ostatní obyvatelé Rakousko-Uherska. „Prosincová ústava byla jedním z vlivů, který souvisel s rozvojem Karlových Varů a jejich Zlatým věkem. Židé se po jejím přijetí začali stěhovat z vesnic do větších měst, kam s sebou přinášeli svůj finanční kapitál,“ připomíná Svoboda.

Přednáška začíná v 17 hodin.