V raném věku mu učaroval balon, který ho však po několika letech zase ´odčaroval´. Nadějný sportovec se tak přehoupl do bílé stopy, kde se pomalu rozhlíží a vyhlíží své první velké úspěchy.
V kolika letech jste začal s fotbalem a kdo vás k němu přivedl?
Bylo mi kolem pěti let, co jsem si okusil poprvé, co je fotbal, když jsem začal chodit na tréninky do karlovarských Buldoků. Samozřejmě že mě přivedl k fotbalu můj taťka.
Proč u vás zvítězil zrovna fotbal, jiné sporty vás nezajímaly?
Řekl bych to takto. Míč jsme měli vždy po ruce a společně s kamarády kopali, kde to šlo. I když jsem si zkusil nějaké sporty rekreačně, fotbal byl pro mě jasná volba. 
Jak jste si tedy vedl v žákovských kategoriích?
Měl jsem výhodu, že okrajově jsem dělal běžky, takže jsem měl velmi dobrý fyzický fond. Většinou jsem proto hrával v dresu karlovarských Buldoků v útoku, a k tomu nastřílel pořádnou kupu gólů. Zahrál jsem si však i za krajský výběr žáků, což byl pro nás velký pojem. Na druhou stranu jsem však měl odmala problémy s udržením koncentrace, což mělo vliv na moji hru i výkony. Ale když to tak vezmu, tuhle otázku by spíše velmi dobře zodpověděl můj taťka, který má mou fotbalovou kariéru dobře zmapovanou (smích). 
Poté však nastal ve vaší sportovní kariéře překvapivý zlom, když jste se stěhoval do odvětví lyžování. Jaký jste k tomu měl důvod?
Ve starších žácích jsme již hráli naše utkání na velkém hřišti a atmosféra už nebyla jak v kabině, tak i na hřišti taková, jako tomu bývalo předtím. Pro mě osobně už to nebylo takové, jaké jsem si přál, takže postupem času jsem začal ztrácet chuť k fotbalu a nakonec jsem skončil úplně. Začal jsem tedy jezdit závodně na běžkách v LK Slovan Karlovy Vary.
Lyžování však patří k náročným sportům, jak jste ho skloubil například se školou?
S fotbalem šla škola skloubit v pohodě, ale když jsem začal dělat lyžování, tak jsem začal hodně ve škole zameškávat. A když to vezmu, tak v současné době už je to hodně těžké, ale všechno se dá zvládnout, pokud člověk chce. Tímto bych chtěl poděkovat mojí škole, která mi vychází hodně vstříc.
Jaký je tedy rozdíl mezi fotbalovým a lyžařským tréninkem?
Hodně velký, jelikož fotbalové tréninky jsou opravdu jen s míčem nebo běhání, posilovna, ale do lyžařských tréninků se zapojuje cyklistika, kajaky a další náročné sporty. Všeobecně si myslím, že lyžařské tréninky jsou určitě náročnější než ty fotbalové, ale je to dáno tím, že to jsou úplně rozdílné sporty.
Máte tedy za sebou krátkou kariéru, jak byste ji zhodnotil?
Tím, že jsem začal dělat lyžování podstatně později než ostatní, a navíc jsem dost rychle vyrostl, tak to zatím není nic moc, tedy až na třetí místo z mistrovství České republiky v závodě štafet. Ale věřím, že už to bude jen lepší a lepší.
Máte nějaký vzor a osobní sportovní cíl?
Můj vzor? Tak o tom jsem nikdy nepřemýšlel. Cíle, ty pak mám jasně dané, dostat se v lyžování co nejvýše a hlavně dodělat školu, to je pro mě prvořadé.