Lázeňství je sice obor, který naší republice řada jiných států závidí, ale poslední dobou se nad jeho budoucností vznáší otazník. Pokud totiž ministerstvo schválí omezení úhrady lázeňské péče z veřejného zdravotního pojištění, tak by to mohlo vést k ohrožení tohoto oboru. Navíc tím podle některých odborníků stát příliš neušetří, protože se bude muset vyrovnat s lidmi, kteří vlivem škrtů například přijdou o zaměstnání.

Potvrdil to Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní České republiky. „V ubytovacích a stravovacích provozech je zaměstnána řada poměrně málo kvalifikovaných osob a jejich budoucí uplatnění v příhraničních oblastech, kde se lázeňská zařízení nacházejí, bude velmi obtížné,“ míní Bláha. „Jde o regiony, kde je vysoká míra nezaměstnanosti. Právě léčebné lázně jsou hlavním zaměstnavatelem a také pečují o přírodní léčivý zdroj, rozvoj lokality a podobně. Dopad podobného opatření by tedy byl rozhodně velký v lokalitách, kde se léčebné lázně nacházejí,“ doplnil prezident svazu.

Podle něj se podobné opatření dotkne významně i státní kasy. „I pokud pomineme potenciální rizika vlivu na růst solidárních sociálních výdajů na nezaměstnanost a rekvalifikace, tak i bez toho bude dopad na státní kasu významný. Za zaměstnance, kteří v lázních přijdou o místo, bude muset platbu převzít stát, a tak sám zasáhne rozpočet na úkor prostředků, které skládají pojištěnci sami. Navíc lázně kromě daní z mezd zaměstnanců produkují pro stát řadu dalších daní. Ty se prakticky rovnají prostředkům, které do nich proudí z veřejného pojištění,“ domnívá se Bláha.

Pokud by tedy došlo k plánovanému omezení, pak bude podle odhadů svazu ze dne na den přebytečných kolem 5 000 lůžek. „To je přibližně jedna pětina všech lůžek a vztaženo na zaměstnance, tak by bylo propuštěno minimálně kolem 2000 lidí,“ vypočítává Bláha.

Situaci pozorně sledují také pracovníci a provozovatelé lázeňských hotelů i léčebných lázní. „O celé záležitosti se hovoří už dlouho,“ uvedl Pavel Doucha ze společnosti Lázně Františkovy Lázně. „Na jednu stranu chápeme, že situace je taková, že se musí šetřit. Na druhou stranu je otázka, zda je toto šetření na správném místě.“ Podle jeho slov není částka vynaložená z veřejného zdravotního pojištění tak velká. „Lázně poskytují významnou preventivní péči. Ta zlepšuje a zmírňuje stavy po nemocích. Je to nezastupitelný druh. Většina lázní je odkázaná na klienty zdravotních pojišťoven a může se samozřejmě stát, že tyto společnosti budou muset propouštět své zaměstnance,“ dodal Doucha.

Podobné problémy se nedotknou karlovarského lázeňského hotelu Thermal. „U nás je hostů, kterých by se toto omezení dotklo, zhruba jen jedno procento z celkového počtu, takže v tomto směru obavy nemáme,“ ujistil Josef Pavel, ředitel hotelu Thermal.

I on však situaci sleduje. „Rozhodně je pravda, že u zařízení, která jsou na tomto druhu služeb a klientů závislá více, by mohly mít škrty velmi špatné důsledky. Je tedy potřeba toto téma pečlivě promyslet a dívat se na něj z různých rovin. Rozhodně to není téma, které by se mělo jen tak nechat prošumět,“ doplnil ředitel vyhledávaného karlovarského hotelu.