V zahraničí je zájem o řemeslníky, problémem je ale znalost jazyka

Jaké důsledky má plné otevření německého pracovního trhu pro české pracovníky od května tohoto roku? Jaký bude společný postup při potírání práce na černo? Jaké překážky stále ještě zabraňují přeshraničním hospodářským aktivitám podniků a jak je možné je odstranit? Jak se rozvíjí neustále diskutovaný evropský region Východní Bavorsko – Čechy – Horní Rakousko? Na tyto otázky hledaly odpovědi tři pracovní skupiny na čtvrtém ročníku Mariánskolázeňských dialogů, který pořádala Řemeslnická komora Dolní Bavorsko-Horní Falc.

V loňském ročníku Mariánskolázeňských dialogů hovořili zástupci firem, škol a institucí o tom, jak by mohla vypadat situace po otevření německého pracovního trhu. Nyní mohly být první výsledky prezentovány. Podle odborníků se nenaplnily obavy z odlivu pracovních sil z Česka. „Zájem je větší,” uvedla Dana Hušková z krajské pobočky Úřadu práce v Příbrami. „Nemáme bohužel žádnou zpětnou vazbu a nejsme schopni hovořit o tom, kolika lidem se jejich záměr povedl.” Velkým problémem podle jejích slov je jazyková bariéra. „V zahraničí potřebují kvalitní zedníky,řemeslníky, ale také vysokoškolsky vzdělané zaměstnance. Problémem je ale znalost německého jazyka.”

Karin Hartung z pracovního úřadu ve Weidenu poskytuje českým zájemcům o práci v zahraničí pracovní poradenství třikrát měsíčně. „Za měsíc v rámci poradenství poskytnu informace osmdesáti lidem, Jedna třetina se přihlásí na německý pracovní úřad s tím, že hledá práci,” řekla Hartung. Také ona poznala, že největším problémem je znalost jazyka. „To je první velká překážka, druhou je zkušenost uchazečů a mobilita.” Pravdou podle Karin Hartung ale je, že německé firmy jsou s českými zaměstnanci opravdu spokojeny. „Zkušenosti s Čechy jsou opravdu dobré. Nedávno jsem hovořila se třemi zaměstnavateli, a byli velice spokojeni,” uvedla.