Lukáši, během léta jste se připravoval na náročnou sezonu s tím, že budete jezdit jak Světový pohár, tak i dálkové běhy. Jak moc bylo po psychické stránce náročné sledovat závody a „sedět doma na gauči" se zraněnými žebry?

Samozřejmě to nebylo nic příjemného. Celá letní příprava byla z větší části vydařená a bez zdravotních problémů, natrénováno mám dostatečně, a tak zamrzelo, že jsem mohl sledovat závody pouze v televizi anebo vedle trati. Mým plánem bylo kvalitně závodit ve Světovém poháru, s vrcholem na Tour de Ski a zejména v Novém Městě na Moravě. Právě po tomto podniku jsem měl v plánu letošní sezonu ve Světovém poháru ukončit a pokračovat do konce zimy již jen v lyžařských maratonech. Právě na lyžařské maratony nejprestižnější sérii SkiClassics jsem loni založil závodní tým. Aktuálně jsem měl být v pozici jak závodníka spolu s dalšími českými, ale i zahraničními členy týmu, tak také ředitele, který má na starosti zajištění finančních zdrojů a organizaci týmu. S ohledem na zdravotní problémy mi zatím zbývala pouze pozice ředitele. Je s tím spojeno dost práce, takže se ani v tento moment, kdy nemohu závodit, ale ani trénovat, vůbec nenudím… Alespoň nějakým směrem mohu nyní směrovat svou energii.

Jak přesně vypadal den závodníka s takovýmto zraněním? Jakou sportovní činnost může vykonávat, aby takříkajíc nevyšel z formy?

Bohužel nijak zajímavě. Den co den jsem trávil dvě hodiny v magnetu pro podporu srůstu zlomených žeber a nic sportovního se s tímto nedalo dělat. Maximálně lehké procházky a až úplně na konci jsem mohl alespoň začít šlapat na cyklistickém trenažéru, ale bez opory rukou, aby byla žebra co nejméně drážděna. Tudíž nic zábavného a časem bylo znát, jak těžce natrénovaná forma mizí…

Pro vás možná úsměvná otázka, ale lidi neznalé běžeckého lyžování to určitě zajímá. Kolik párů lyží a bot spotřebujete za jednu sezonu a jak náročná je péče a údržba vybavení? Že v současnosti mnohdy rozhoduje o úspěších i kvalitní materiál, je asi neoddiskutovatelné…

Nedokáži přesně říci, kolik lyží za sezonu spotřebuji, protože lyže vydrží i při našem velmi náročném využívání několik let, a proto se obměňují spíše průběžně. Každý rok ale přibude kolem 20 párů nových lyží, které buď předčí dosavadní nejlepší lyže, anebo na nich trénuji. Boty tak po jednom páru na každý lyžařský styl. Péče o materiál samozřejmě z devětadevadesáti procent o lyže je náročná, a to nejen finančně, ale i časově. Lyže je třeba pravidelně parafínovat. Osobně se starám o lyže, které používám na trénink, ale o mé nejlepší páry se stará servisman Vít Zahula a ty jsou samozřejmě velice hýčkány v porovnání s tréninkovými. Materiál má velký vliv na výsledek, ale vždy to nejdůležitější je samotný výkon sportovce a ve Světovém poháru má každý závodník svůj materiál pečlivě opečováván.

Je sice ještě brzy bilancovat sezonu, ale přesto. Jak ji vidíte jednak z vašeho pohledu a jak z pohledu vašeho týmu, který vedete?

Mou vlastní sezonu nemohu zatím vůbec hodnotit, protože mám za sebou pouze dva starty v závodě Světového poháru. A to v Novém Městě na Moravě, kde jsem startoval pouze z patriotismu, nebo jak to nazvat. Měl jsem za sebou pouze sedm dní na lyžích po dvou měsících nečinnosti vlivem zlomených žeber a vyrazil jsem do závodu.

Není to běžné a samozřejmě bylo nereálné být v nějaké, natož dobré formě. V Novém Městě jsem chtěl ale moc startovat, a proto jsem na to, jak to asi dopadne, vůbec nekoukal a cílem byl pro mě start v závodě. Musím ale přiznat, že byť pocity na trati byly podle očekávání nic moc a bolavé, pak výsledek jak na 15 kilometrů bruslením, tak zejména ve štafetě byl s ohledem na výpadek velmi slušný. Ale chci samozřejmě výše!

Co se týmu PIONEER Investments CRAFT týče, tak u mě vládne spokojenost. Lina Korsgren v každém závodě bojovala o bednu, v úvodním závodě Ski Classics v Livignu dokonce vyhrála a na Jizerské 50 byla druhá, což jsou skvělé výsledky. Kluci se zatím drží spíše očekávání, Petr Novák ještě trochu bojuje s následky zranění ramene z léta, ale již i zde bylo několik lepších okamžiků a jsem přesvědčen, že to nejlepší teprve přijde. Jako týmový cíl máme umístění v TOP 5 v konečném pořadí týmů, zatím jsme šestí, tedy zatím vše OK.

A teď trochu z jiného pohledu, méně sportovního. I když… Nakolik kariéru profesionálního sportovce ovlivňuje rodinný život a naopak?

Pro mě osobně je rodina to nejdůležitější, byť ne vždy je lehké sport a rodinu sladit. Jsem přesvědčen, že podobně to má každý sportovec, a nevěřím tomu, že by bez dobrého rodinného zázemí mohl kdokoli dlouhodobě podávat výborné výsledky ve sportu. Samotný sport výrazně ovlivňuje chod rodiny, ale zatím to zvládáme. Stejně jako asi u většiny sportovců s vlastní rodinou je sladění společného trávení volného času s tréninky a závody… prostě klasika…

Kolik dní z roku strávíte na cestách a mimo domov? Jak přitom udržujete kontakt se svými blízkými?

Oproti několika letům zpátky již netrávím mimo domov takové šílené množství času, ale stále je to hodně. Bohužel závody neovlivníte a ve zbytku, pokud jste lyžař a není nablízku sníh, tak za ním musíte vyrazit…

Kolik let je vašim dětem a vedete je ke sportu? Půjdou ve vaší stopě, nebo inklinují k úplně jinému sportu?

Je jim devět a dvanáct let, obě děti lyžují, ale dělají i jiné sporty a další aktivity. Lyžování je baví, ale jsme rádi, že zároveň sdílí nadšení i pro jiné sporty.

Nakolik je důležité pro kariéru sportovce pochopení manželky? Jdete si někdy jen tak zasportovat společně?

Naprosto zásadní. V Katce mám velkou oporu a musím vyseknout poklonu, jak všechno kolem rodiny a domu zvládá! Občas jdeme sportovat společně, ale opět s ohledem na trénink to není nijak často.

Už jste dosáhl mnoha úspěchů. Kam se poděly všechny trofeje, které jste získal? Máte doma například takovou malou síň slávy, nebo všechny ty poháry a další trofeje končí někde ve skříni?

Ano, už i já je mám v takové vitríně, ale dávám tam ty opravdu největší úspěchy. Zbytek mají třeba děti u sebe v pokojíčku, pokud se jim třeba pohár líbil, nebo rodiče… Osobně nejsem úplně sběratelem trofejí, tudíž ne každé ocenění zůstává.

Jaký je váš vztah k regionu, kde žijete, a k lidem, s nimiž se při pobytu doma setkáváte?

Narodil jsem se tu, a byť pocházím z Ostrova, tak jsem za těch několik let, co žijeme v Božím Daru, spíše horalem než městským typem. Líbí se mi tu, a pokud se nic zásadního nestane, pak počítám, že tu budu ještě chvíli strašit.

Lze o někom říci, že to je právě ten člověk, který mi nejvíce pomohl dostat se tam, kam jsem se jako sportovec dostal?

Pokud bych měl vynechat rodiče a manželku Kateřinu, kde to vždy začíná a právě oni měli a mají tu největší zásluhu, jaký jsem člověk a že zrovna lyžuji, pak po sportovní stránce určitě nejvíc můj dlouholetý trenér Miroslav Petrásek, který z ani ne tak talentovaného jako spíš zarputilého kluka vydupal nejdříve člena reprezentace a později dosud jediného českého mužského vítěze SP, a i většinu dalších úspěchů jsme získali společně. Na mou sportovní kariéru mělo vliv více lidí a musím uznat, že jsem měl na ně štěstí, ale byť s Mírou již nespolupracuji, je jednoznačně tím, který mě sportovně nejvíce ovlivnil.

Co jednou bude, až závodní lyže definitivně pověsíte na hřebík? Zůstanete v Božím Daru, pustíte se třeba do podnikání, nebo tady třeba jednou budete kandidovat na starostu?

Nápadů a myšlenek mám spoustu, určitě se chci v dalších letech věnovat lyžování třeba prostřednictvím již zmíněného týmu PIONEER Investments CRAFT. Práce se nebojím a určitě se neztratím.

„Jsme rádi, že ho tady máme"

Lukáše Bauera si na Božím Daru takřka hýčkají. Na sportovce jsou zde pyšní, a ačkoliv i Božídarští téměř střeží jeho soukromí, má jeho rodina v tomto nejvýše položeném českém městečku téměř výsadní postavení. Čestné občanství, které od Božího Daru obdržel, je toho důkazem.

„Lidé, kteří k nám přijíždějí, se vždy ptají, kde bydlí a kde trénuje. A zda mají šanci ho potkat," líčí zájem veřejnosti o tohoto skvělého lyžaře starosta Božího Daru Jan Horník. A dodává, že Lukáš Bauer i s manželkou Katkou, která také lyžuje, jsou puncem božídarského sportu. Oceňuje především Lukášovu skromnost.

„My se hlásíme k němu a on se hlásí k nám. Kdykoliv mu to čas dovolí, vždy s rodinou podporuje nejen naše sportovní akce, ale i sport v celém regionu. Jsme velmi rádi, že si Bauerovi vybrali za svůj domov Boží Dar," doplnil starosta Horník. (iva)

Lukáš Bauer

Narodil se 18. srpna 1977 v Ostrově na Karlovarsku. V současnosti žije s manželkou Kateřinou, synem Matyášem a dcerou Anetou v krušnohorském Božím Daru. V sezoně 2007 až 2008 vyhrál téměř bezkonkurenčně Tour de Ski i Světový pohár. Triumf na Tour de Ski zopakoval rovněž v sezoně 2009 až 2010. Na Zimních olympijských hrách v roce 2006 v Turíně a na mistrovství světa v roce 2009 v Liberci získal v závodě na 15 km klasicky stříbrnou medaili. Další cenný kov, stříbrnou medaili, získal loni na mistrovství světa ve Falunu v závodu na 50 kilometrů klasicky s hromadným startem. Lukáš Bauer prohrál v tomto náročném závodu za trvalého sněžení a větru ve finiši jen s norským fenoménem Petterem Northugem, a to pouze o 1,7 vteřiny. Je několikanásobným mistrem České republiky v závodě na 10 km klasicky a skiatlonu. Lukáš Bauer v letošní sezoně absolvuje jak závody SP v rámci reprezentace, tak i podstatnou část série SkiClassics, zahrnující legendární lyžařské maratony. Kromě rodiny a vlastní sportovní přípravy věnoval Lukáš Bauer mnoho času svému týmu PIONEER Investments CRAFT. V loňské sezoně si tento tým odbyl úspěšnou premiéru ve SkiClassics (9. místo v celkovém hodnocení týmů), v této sezoně chce Lukáš Bauer zamířit s týmem do TOP 5 v pořadí týmů. I proto došlo k jeho výraznějšímu posílení.