Havel tak nadále tak patří mezi hůře hodnocené hejtmany. Ve prospěch Martina Havla je však nutné říci, že svoji funkci vykonává od března letošního roku a v jeho hodnocení se projevuje velké procento neznalosti z pohledu obyvatel Karlovarského kraje.

V čele hodnocení představitelů územně samosprávných celků krajů, mezi něž patří i Hlavní město Praha, je již od dubna loňského roku hejtman Jihomoravského kraje a předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek. Ten tak s aktuálním ziskem v souhrnu 51,2% kladných hlasů obyvatel Jihomoravského kraje zůstává jediným hejtmanem, který získal nadpoloviční podporu obyvatel svého kraje. Oproti srpnovému šetření společnosti SANEP pak navíc posílil o tři desetiny procentního bodu.

Druhým nejlépe hodnoceným představitelem krajů rovněž dlouhodobě zůstává hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, a to s aktuálním ziskem 49,8% kladných hlasů. Jiří Zimola si pak polepšil oproti srpnovým hodnotám o 1,1 procentního bodu.

Jediný zástupce KSČM ve vedení krajů, hejtman Oldřich Bubeníček, se od října minulého roku udržuje na třetím místě pomyslného žebříčku oblíbenosti hejtmanů. S činností hejtmana Oldřicha Bubeníčka je aktuálně spokojeno 48,1% obyvatel Ústeckého kraje, což je o devět desetin procentního bodu více než v srpnu.

Z pátého srpnového místa na aktuální čtvrtou pozici postoupil hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, a to s aktuálním ziskem v souhrnu 37,5% kladných hlasů.

Na pátém místě se v říjnu umístil v srpnu šestý sociálnědemokratický hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, s jehož činností je aktuálně spokojeno v souhrnu 37,1% obyvatel Středočeského kraje.

Oproti srpnu si aktuálně polepšil i hejtman Libereckého kraje Martin Půta, který postoupil o jednu příčku a v říjnu obsadil se ziskem 35,6% šesté místo.

Ze srpnového čtvrtého místa se propadl na aktuální sedmou pozici představitel Olomouckého kraje Jiří Rozbořil, a to s aktuálním ziskem 32,4% kladných hlasů. Pokles o 5,7 procentního bodu je způsoben obviněním Jiřího Rozbořila. Do říjnového průzkumu se však kauza olomouckého hejtmana promítla pouze částečně, a lze tak předpokládat, že reálný propad důvěry může být mnohem větší. Propad Jiřího Rozbořila pak pomohl k postupu o jednu příčku řadě hejtmanů.

Ze srpnového jedenáctého místa aktuálně se ziskem 32,1% kladných hlasů postoupil na osmou pozici hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs.

Naopak propad o jednu pozici zaznamenal ve srovnání se srpnovým průzkumem hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který s aktuálním ziskem 32% kladných hlasů obyvatel Pardubického kraje obsadil devátou pozici.

Na desáté pozici setrvává hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák s aktuálním ziskem 30,3% kladných hlasů.

Propad o dvě pozice zaznamenal hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák, který s aktuálním ziskem 27,3% kladných hlasů obsadil jedenácté místo.

Na dvanáctém místě s aktuálním ziskem 24,7% kladných hlasů setrvává i přes nárůst 1,2 procentního bodu představitel Královéhradeckého kraje Lubomír Franc.

Nejhůře hodnocenou zůstává již od prosince minulého roku první žena v čele pražského magistrátu, pražská primátorka Adriana Krnáčová. Ta vystřídala na primátorském postu Tomáše Hudečka. I přesto, že hnutí ANO drží první příčku ve volebních preferencích a vicepremiér, ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je nejlépe hodnoceným politikem, Adriana Krnáčová nadále u Pražanů příliš důvěry nezískala. Aktuálně svou spokojenost s činností Adriany Krnáčové tak vyjádřilo v souhrnu pouze 17,9% dotázaných obyvatel hlavního města Prahy. To je navíc o 1,2 procentního bodu méně oproti srpnovým hodnotám.

Jak dále ukazuje exkluzivní šetření společnosti SANEP zaměřené na pravidelné monitorování oblíbenosti hejtmanů, v souhrnu 69,7% dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, je pro zavedení přímé volby hejtmanů. Toto zjištění nadále poukazuje na trvale vzrůstající většinovou poptávku veřejnosti po dalším posilování prvků přímé demokracie.