„Mezi hlavní preventivní zásady patří chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky," sdělil Petr Majer, mluvčí Státní veterinární správy.

„U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit jim v pohybu na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod.," popsal.

Chovatelé by pak měli podezření na výskyt nákazy hlásit místně příslušné krajské veterinární správě. Může jít třeba o zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva.

Chovatele vyzývá k opatrnosti také Karlovarský kraj. „Lidé, kteří chovají drůbež nebo jiné ptactvo v zajetí, by měli zodpovědně dodržovat nezbytná bezpečnostní opatření a nepouštět zvířata do volného výběhu. V regionu je několik velkochovatelů, přičemž mezi největší patří velkochov v Plesné," uvedla Veronika Severová z Krajského úřadu Karlovarského kraje.

ČLOVĚK NENÍ TOUTO CHŘIPKOU OHROŽEN

Podle odborníků není aktuální subtyp H5N8 pro člověka nebezpečný, respektive dosud nebyl zaznamenán případ, že by se jím člověk nakazil. Nicméně obecně přesto nabádají k opatrnosti. Není totiž zcela vyloučeno, že virus nemůže zmutovat, a pak by se mohl i pro lidskou populaci stát nebezpečným, jako se to stalo před lety v Asii. Při dodržení základních ochranných pravidel je ale pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba chránit se kontaktu s podezřelými zvířaty, uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů. Důležité je také poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží.

Samozřejmě není možné zpracovávat nemocnou drůbež. Naopak je nutné dbát o osobní hygienu, tedy nezapomínat na umývání rukou, přezouvání a převlékání po kontaktu s drůbeží. Vhodná je také ochrana domácích miláčků psů, koček apod. před kontaktem s uhynulými nebo nemocnými ptáky. Při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou je pak třeba se vyhýbat trhům s drůbeží a odborníci nedoporučují konzumovat zde jídla na ulici.

ÚLOHA HASIČŮ SE MĚNÍ

Dosud se o sběr uhynulých ptáků, takzvaného kadáveru, starali vždy přivolaní hasiči, kteří zároveň zajistili odvezení sebraného kadáveru na sběrné místo Krajské veterinární správy v Karlových Varech. S ohledem na potvrzený výskyt viru už veterinární správa nebude provádět laboratorní testy u všech uhynulých ptáků, ale pouze v případě hromadných úhynů, tedy 5 a více kusů na jednom místě. Kadávery jednotlivých kusů nebude shromažďovat. Podle zákona o veterinární péči se o sběr a likvidaci starají obce: Není-li chovatel znám, má ohlašovací povinnost vůči osobě, která provádí shromažďování (sběr) a přepravu (svoz) kadáverů k neškodnému odstranění, ten, komu náleží nebo kdo spravuje místo nálezu kadáveru.

V tomto případě hradí náklady neškodného odstranění kadáveru obec. Dosud hlášení o nálezu uhynulých ptáků přijímali na tísňové lince hasiči. Pokud nyní někdo nalezne uhynulého ptáka ve volné přírodě, měl by to nahlásit místně příslušné obci, která se postará o sběr a likvidaci.

„V případě, že by se jednalo o místo těžko dostupné, kdy na sběr bude nutné použít zvláštní vybavení, jako jsou čluny či suché obleky, budou hasiči nadále se sběrem uhynulého ptactva pomáhat. Po sběru pak kadáver předají zástupci místně příslušné obce," uvedl mluvčí krajských hasičů Martin Kasal.

Od začátku roku hasiči vyjížděli ve čtrnácti případech k hlášenému sběru uhynulých ptáků. Jednalo se o kachny, volavky či labutě.

Přečtěte si také:

Viry zahnaly prázdniny

Labutě zabila ptačí chřipka