Výzkum usnadní plánované otevření takzvané Goethovy štoly. S jejím zpřístupněním se počítá během následujících tří let.

Měření na místě provedla pražská geofyzikální firma. Elektrickými impulzy zavedenými do země se až do hloubky přibližně 20 metrů dá zjistit, jak podzemí vypadá.

„Kromě měření elektrického odporu země jsme na Komorní hůrce provedli i měření takzvanou malou seismikou," uvedl seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

„Malá seismika znamená měření odrazu zemětřesných vln v rámci výzkumné metody, která se nazývá úderová seismika. Při něm odborník speciálním kladivem udeří do podložky a odrazy chvění následně vyhodnocují přístroje. Tím, jak se údery kladivem odrazí od podzemí zpět, zjistíme podobu podzemí kolem bývalé Goethovy štoly," vysvětluje Brož. 

Získanými výsledky z měření chtějí seismologové upřesnit, zda historické nákresy podzemních chodeb pod Komorní hůrkou stoprocentně souhlasí se skutečností.

„Měření nám poslouží také k tomu, že při otevírání Goethovy štoly budeme vědět, zda a v jakých vzdálenostech narazili na další štoly celého důlního díla pod vulkánem. Jejich celkový rozsah je podle historických záznamů přibližně 300 metrů," poznamenal Milan Brož.

Tímto vědeckým zkoumáním však práce na Komorní hůrce nekončí.

„Chystáme ještě další měření takzvaným georadarem pouze v oblasti mělkých vstupů kolem ozdobného portálu sopky do prvních desítek metrů od něj," sdělil Milan Brož.

Georadar je jedna z geofyzikálních měřicích metod, která pracuje na systému echo odrazu. Radar vysílá do zemního podloží elektromagnetické impulzy vysokou rychlostí. Odražený signál se vrací zpět a zpracovává se v počítači, ve kterém se následně zobrazí profil podzemí a různé geologické anomálie.

„V ideálním případě by nám měl georadar ukázat profil podzemní chodby a měl by určit, nejen kudy chodba prochází, ale i jaký má rozměr.

Důlní práce, kdy by se postupně měla vyzmáhat hornina ze zavalených štol, musí ještě posvětit Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Posléze již nebude nic stát v cestě důlním pracím.

Kromě seismologických prací čeká na odborníky i prořezávka dřevin, které na Komorní hůrce rostou.

„Chceme, aby byla více vidět, aby se krásně odkryly i skalní masivy, které se nachází za ozdobným portálem," podotkl Milan Brož.

Podle prvních měření, která se na Komorní hůrce uskutečnila, přišli seismologové na to, že štoly jsou v hloubce přibližně 17 metrů pod povrchem. To znamená, že aby je mohli zpřístupnit, budou se muset provrtat do této hloubky.

S myšlenkou zpřístupnit štolu pod vyhaslým vulkánem Komorní hůrky, která je jednou z nejmladších sopek na českém území, se přišlo už před lety.

„Když jsme před přibližně deseti lety uvažovali o česko- bavorském geoparku, tak jedním z návrhů právě bylo zpřístupnit podzemí Komorní hůrky. Následně však z toho nápadu sešlo a nikdo se k němu až dosud nevrátil," poznamenal Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

Projekt na zpřístupnění štoly pod sopkou potrvá přibližně tři roky, tedy pokud nenastanou žádné komplikace. Vyhloubení zavalených štol budou muset odborníci provést velmi šetrným způsobem, protože se jedná o národní přírodní památku. Navíc pozůstatek vulkánu se nachází ve druhém ochranném pásmu, to znamená, že specialisté nebudou moci použít žádnou trhavinu, a práce tak budou probíhat z velké části ručně. Projekt má podpořit nejen zájem turistů o návštěvu Karlovarského kraje, ale svoji úlohu splní i ve vědeckém bádání a přispěje i k lepšímu sledování západočeských zemětřesení.

Jak vznikla Goethova štola?

Komorní hůrka je jedna z nejmladších vyhaslých čtvrtohorních sopek v Českém masívu. Kdy přesně vznikla, se dosud přesně neví, odhady mluví o rozpětí 250 000 400 000 let. Vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, jež se rozkládalo na území dnešní Chebské a Sokolovské pánve. Řady odborníků lákala už před stovkami lety. Výzkumy zde provedené významně přispěly především k vyřešení sporů mezi neptunisty a plutonisty na přelomu 18. a 19. století. V 19.st. vrcholily spory o původu Komorní hůrky mezi odborníky, kteří byli rozděleni na neptunisty a plutonisty. Neptunisté byli přesvědčeni, že kopec vznikl usazením ve vodě, ale plutonisté oponovali, že vrch vznikl ze žhavého magmatu. Sopka zajímala i Johanna Wolfganga von Goetha, který byl nejen slavným básníkem, ale také přírodovědcem. Goethe sopku poprvé navštívil v létě r. 1808. Právě Goethe přesvědčil přírodovědce Kašpara Maria hraběte ze Šternberka, aby nechal do boku sopky vykopat štolu, aby se prokázalo, zda se jedná o sopku. Práce začaly v roce 1826, kdy se vykopalo asi 300 metrů štol. Odborníci pak nakonec skutečně narazili na sopečný sopouch a prokázali tak, že se opravdu jedná o sopku. Vulkán v minulosti sloužil například pro těžbu sopečného popela na úpravu městských cest v nedalekých Františkových Lázních.