A že mu byla každá minuta drahá, to dokazovalo jednání s hejtmanem Martinem Havlem (ČSSD) a členy krajské rady v Karlovarské krajské nemocnici (KKN). Premiér se zajímal nejen o rozvoj a modernizaci celého nemocničního areálu, ale také se sešel s lékaři i zdravotnickým personálem.
Téma bylo dané současnými problémy ve zdravotnictví v celém státě. Zvyšování platů i zamezení odlivu lékařů a sester z nemocnic do zahraničí. Premiér Sobotka pochválil hospodaření KKN, které je podle něj velmi pozitivní, ovšem chybějících sto zdravotních sester a dvacet lékařů v chebské i karlovarské nemocnici, kritická situace je hlavně v Chebu, už tak optimální podle něj není. „Je třeba učinit opatření, aby se situace změnila. Vláda proto chystá reformu vzdělávání lékařů a podporujeme i reformu vzdělávání sester. Těm by k výkonu práce měla v budoucnu stačit jen maturita s nástavbou, nikoliv tedy vysoká škola.
Tyto zákony bychom chtěli uvést do praxe ještě během tohoto roku," uvedl premiér. Personální napětí v nemocnicích a odliv lékařů a sester do zahraničí, což je v Karlovarském kraji větším problémem než jinde kvůli blízkému Bavorsku, kde jsou platy dvojnásobné, by mělo pomoci zmírnit i zvýšení platů ve zdravotnictví o deset procent. Tomu by podle premiéra mělo pomoci zvýšení plateb za státní pojištěnce.

Petr Navrátil (ČSSD), předseda dozorčí rady KKN a starosta Chebu, zmínil také zaměstnávání ukrajinských zdravotních sester, což právě KKN velmi ocenila. „Budeme se snažit si také utrhnout kytičku a nabídnout jim pracovní pozice i ubytování," uvedl. Česká republika totiž chystá posílení zastupitelských úřadů na Ukrajině, například ve Lvově. Celkem by pak mohlo do České republiky přijít na pět set ukrajinských zdravotních sester. Na dotaz, co si myslí o navýšení platů lékařů a sester na interním oddělení KKN, které je nejvíce personálně ohroženo, premiér Sobotka odvětil, že jde o manažerské rozhodnutí v těžké situaci. „Zvyšování platů lékařů a sester musí pokračovat," znovu zdůraznil. O tom, zda by se měla KKN, která je nyní akciovou společností, v budoucnu změnit na neziskové zdravotnické zařízení, a mít tedy stejný režim jako například fakultní nemocnice, zatím rozhodnuto není. Premiér Sobotka uvedl, že tato právní forma se teprve připravuje a vše záleží na dohodě krajů a vlády. „Kraj musí mít nad nemocnicí vždy kontrolu. Já neziskové nemocnice podporuji," konstatoval předseda vlády. Nezisková zdravotnická zařízení mají mimo jiné tu výhodu, že se u nich například zvyšují tarifní platy rozhodnutím vlády automaticky, zatímco hospodaření u akciových společností se řídí podle obchodního zákoníku.

DOPRAVA… A DOPRAVA
Silniční spojení mezi Karlovými Vary a Prahou je evergreen, který vládní politici sice vždy zmíní s dodatkem, že chybějící dálnice se musí vybudovat co nejdříve, pak se ale znovu nic neděje.
Posledním úspěchem na této trase je vybudování téměř čtyřkilometrového úseku u Bochova. A nyní, při hrozbě, že stát kvůli zastaralým dokumentům o posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) nebude moci dalších jedenáct úseků silnic v ČR nejen stavět, ale ještě bude muset vracet evropské dotace, se situace zdá jako neřešitelná, ba zabetonovaná. Odložil by se tak obchvat Lubence, Řevničova a úsek mezi Řevničovem a Strašecím, protože podle Evropské komise se EIA musí nově vypracovat.
To ale premiér Sobotka rázně popřel. Stát chce podle něj tyto stavby realizovat ve zrychleném režimu. Jak? „Připravujeme novou specifickou novelu vlivu staveb na životní prostředí, což by nám umožnilo už v příštím roce vypsat soutěž na zhotovitele. A práce na třech úsecích komunikací v Karlovarském a Středočeském kraji by tak mohly začít.

ZÓNY NA SOKOLOVSKU
Na Sokolovsko si přijel prohlédnout premiér ČR budoucí průmyslové zóny. Jednu z nich mu přímo na místě představil předseda dozorčí rady společnosti Sokolovská uhelná František Štěpánek. Šlo o zónu Silvestr Přátelství, kde v minulosti při těžbě pracovalo až 2500 lidí. „Cením si aktivity Sokolovské uhelné, protože se stará o to, co tady bude se zaměstnaností na Sokolovsku v příštích letech, až dojde k postupnému útlumu těžby i výroby energie v Elektrárně Tisová. Vláda je připravena pomoci prostřednictvím agentury CzechInvest. Jsem rád, že zde funguje spolupráce mezi Sokolovskou uhelnou, městem Sokolov a krajem," řekl premiér. Osobně si myslí, že tyto průmyslové zóny jsou nadějné zejména proto, že do budoucna je tady možnost pracovních sil. Není zde vyčerpána otázka pracovních sil tak jako v jiných místech v regionu. Současně je zde velmi dobré dopravní napojení, a to i směrem do Německa.
„Myslím, že se zde podaří získat investora. Těch je potřeba mnohem více. To, co je důležité ve zdejší zóně Silvestr, je fakt, že se využívá takzvaný brownfield. Nejde se tedy do zastavování orné půdy, ale je to využití pozemků, které byly v minulé době již využívány. Nezastavuje se tedy půda a nepoškozuje se životní prostředí. Využije se území, které už v tuto chvíli ekonomickou náplň nemá," dodal premiér.
A v jaké fázi jsou zóny?  "Začalo se. Nyní stojíme na jedné z potenciálních průmyslových zón na Sokolovsku. Hovoříme o třech. Jde o Silvestr Přátelství s potencionálem dalšího rozšíření až do plochy 300 hektarů. Druhá je u Starého Sedla, kde je potenciál až do 200 hektarů, a třetí je Nové Sedlo," vyjmenoval Štěpánek. Díky minulé průmyslové činnosti je toto území připraveno. Dříve sem jezdilo podle Štěpánka na 2500 lidí do práce, dnes zhruba 200 do sousední elektrárny. Je zde potenciál i díky nedaleké dálnici vedoucí do Německa. Vedle je k dispozici také průmyslová voda z řeky Ohře a plně kapacitní vlečka. „V letošním roce chceme proinvestovat 150 milionů již na zemní práce a infrastrukturu," konstatoval Štěpánek.
Jeho firma se podle něj snaží se o řízený proces optimálního překrytí ukončování těžby na Sokolovsku. Chce zde paralelně připravit budoucí pracovní pozice tak, aby po útlumu těžby uhlí nedošlo ke kolapsu. „V současné době zaměstnává Sokolovská uhelná na 3500 zaměstnanců," dodal Štěpánek.

V NOVÉ TOVÁRNĚ
Na závěr své návštěvy v Karlovarském kraji navštívil premiér Sobotka právě otevřený nový závod společnosti Witte. Integrovaný závod patří mezi technologickou špičku. „Postupně zaměstná až 500 lidí," řekl jednatel Witte Gerhard Knop.
„Budou se zde vyrábět venkovní kliky do osobních automobilů s tím, že celý proces je integrovaný do téhle továrny. To znamená od výroby surové kliky bez barvy přes několikavrstvé lakování až po expedici zákazníkovi," uvedl Knop.
Závod, na jehož stavbu a hlavně technologické vybavení chce Witte investovat postupně kolem 50 milionů eur (1,35 miliardy korun), začne najíždět postupně, nyní zaměstnává asi sto lidí, v roce 2018 by mohl dosáhnout k 500 zaměstnancům. Ročně Witte vyrobí miliony klik, cílový stav je kolem deseti milionů těchto součástí ročně.
Technologickou vyspělost ocenil i premiér Sobotka (ČSSD). „Jsem rád, že během rekordního času, fakticky jednoho roku, se podařilo v průmyslové zóně v Ostrově postavit zbrusu nový závod, který jednak zaměstná během několika let zhruba 500 zaměstnanců, ale je to také absolutní technologická špička. Je šance, že tato továrna bude zaměstnávat lidi po delší čas a bude to stabilní zaměstnavatel," řekl při otevření závodu Sobotka. (iva, roc, čtk)