Například v Novém Sedle na Sokolovsku rozhlas za více než 3 miliony opravili. Lidé na něj čekali hodně dlouho a z tohoto kroku radnice mají upřímnou radost.„Když rozhlas nefungoval, tak se lidi ozývali, ať to opraví," potvrzuje jedna z obyvatelek Nového Sedla Bohumila Bůžková.

Místní rozhlas mají v Sedle dlouhou řadu let, ale ampliony jsou už nějakou dobu rozbité, hlášení nebylo téměř vůbec slyšet. „Získali jsme dotaci ze Státního fondu životního prostředí ve výši 2,5 milionu korun na takzvaná protipovodňová opatření a zajištění do systému integrovaného záchranného systému," uvedla starostka Nového Sedla Věra Baumanová. Město přispělo z vlastního rozpočtu 700 tisíc, a místní rozhlas se tak konečně dočkal své modernizace.

Po celém katastrálním území byly vyměněny všechny ampliony, důležité přidavače, byla vybudována celá nová centrální ústředna. „To moc kvitujeme," podotkla starostka, „myslím si, že to je veliké plus pro všechny občany, protože pořád jsou tady lidé, kteří si přejí hlásit místním rozhlasem." Její slova potvrzují i samotní obyvatelé. „Mám to přímo u domu. Lidi na sídlišti chtějí informace z rozhlasu slyšet. Když se hlásí, většinou odpoledne, zejména ti starší to určitě poslouchají," řekla Bohumila Bůžková.

Město místní rozhlas využívá při různých příležitostech. Oznamuje konání různých kulturních nebo sportovních akcí nebo například případné poruchy či havárie. „Cokoli se děje, hlásíme to. Když je něco důležitého nebo když má třeba praktický lékař delší dovolenou," upřesnila Baumanová.

Místní rozhlas není jediným zdrojem informací pro obyvatele Nového Sedla. Město je zveřejňuje na svých webových stránkách, na facebooku i v Novosedelském zpravodaji. Přesto je hlášení rozhlasu maximálně využíváno.

Na Karlovarsku je rozhlas nedílnou součástí společenského dění například také ve Verušičkách. Tady již řadu let slouží k oznamování událostí všeho druhu.

„Nejvíce s jeho pomocí propagujeme akce, které se u nás pořádají, a to jak ty organizované úřadem, tak i lidmi. Stačí, když nám o tom řeknou," uvedl starosta Verušiček Petr Kvasnička, s tím, že jeho využití tím však nekončí.

„Zároveň slouží k šíření nejrůznějších informací týkajících se integrovaného záchranného systému," doplnil starosta.

V této obci plní informativní funkci zejména pro starší lidi, kteří mnohdy nefungují, anebo v daleko menší míře, v online prostředí a zejména pak také na sociálních sítích.

„Hlášení obecního rozhlasu tu mohou lidé slyšet v průměru dvakrát až třikrát za měsíc," dodal Kvasnička.

Některé obce na Chebsku si bez místního rozhlasu neumí život představit. Hojně ho využívají například v Dolním Žandově a lidé si ho nemohou vynachválit. „Samozřejmě nejsme sto let za opicemi a máme internet a podobné vymoženosti," řekla Lenka z Dolního Žandova. „Ale rozhlas je nedílnou součástí a víme, že všechno potřebné se dozvíme z něj. Je pravda, že občas přes vytí psů slyšíme každé druhé slovo, ale jinak to nemá chybu."

Obecní rozhlas mají také například v Lázních Kynžvartu nebo Milíkově. Dlouho o něj usilovaly také Tuřany. I tato obec se ho dočkala a lidé se z něj dozvídají všechny potřebné informace. „Žijeme na Návrší, nemáme příliš čas sledovat úřední desku a internet je pro mě španělskou vesnicí," řekla jedna z obyvatelek. „A proto musím říct, že mi fungující obecní rozhlas maximálně vyhovuje. Myslím, že nejsem sama."