„Počítám s tím, že se ven už nedostanu,“ řekl začátkem týdne před soudem devětačtyřicetiletý Miroslav Szettey, když jej státní zástupkyně Václava Brýdová žalovala z toho, že v červenci loňského roku zavraždil v Mariánských Lázních svou o patnáct let starší spolubydlící. Soud včera jeho slova potvrdil, když jej za tento čin poslal do věznice se zvýšenou ostrahou s nejvyšším možným trestem – na doživotí. Szettey verdikt přijal s klidnou tváří.

„Obžalovaný je osobou příčetnou a netrpí žádnou duševní chorobou. Má poruchu osobnosti, dříve nazývanou psychopatie. I když není primárně útočnou osobou, vyrovnává se touto agresivitou se zátěží. Jeho jednání je nepředvídatelné,“ odůvodnil rozsudek předseda senátu Jan Špeta.

Podle něho Szettey spáchal zmíněnou vraždu zvlášť surovým způsobem. „Jeho jednání bylo předem promyšlené. Čin spáchal po předchozím uvážení a zvlášť surovým způsobem,“ zmínil soudce další důvody, které vedly k tomu, že obžalovaný dostal doživotní trest. Zároveň narazil na případ z poloviny devadesátých let, kdy Szettey v Ostravě, kde tehdy pobýval, zavraždil homosexuála. „Chtěl po mně sex,“ ucedil před soudem.

Soud také přihlédl k lékařskému posudku, který hovořil o tom, že Szetteyův útok na mrtvou byl vedený značnou intenzitou. „Poranění byla tak neslučitelná se životem, že i kdyby se jí dostalo okamžité odborné pomoci, stejně by nepřežila,“ doplnil soudce.

A proč se vlastně celý případ stal? Koncem roku 2010 se Szettey seznámil se svou budoucí spolubydlící. Spolu dělali na jednom pracovišti. Asi si trochu padli do oka, protože žena mu posléze nabídla, jestli s ní nechce bydlet.

„Domluvili jsme se na tom, že jí budu přispívat na nájem. To jsem nějaký měsíc dělal. Pak jsme si přestali rozumět. Ona hodně pila,“ uvedl při prvním výslechu obžalovaný, který měl rovněž pozitivní vztah k alkoholu. Brzy po svém nastěhování se ale rozhodl, že přestane platit nájem. Situace se stala neúnosnou v květnu loňského roku. „Tehdy jsem začal uvažovat, že ji zabiju. Nevěděl jsem kde. V lese se mi to zdálo riskantní, aby ji nenašel nějaký houbař se psem,“ upřesnil.

Pevně se rozhodl až začátkem července. Přišel domů a uviděl zabalené kufry. „Dal jsem si v klidu kávu a řekl jsem, že ji jdu zabít,“ dodal.

Do jejího těla zasadil šestadvacet bodných a čtyři řezné rány. Poté svého činu litoval. Do pokoje, kde ji nechal ležet několik dnů, jí nosil svíčky, cigarety a sklenice vína. Vše o čtyři dny později ukončila policie. Rozsudek zatím není pravomocný.