„Na přítoku je podle rozboru Státního zdravotnického úřadu mírné překročení arzenu, ale v samotném bahně ve vodě je limit tohoto toxického prvku šestinásobně překročen," uvedl. Pro lidi to podle něj znamená, že jáma je otrávená a koupání je zde naprosto vyloučeno.

„Obec nyní zřídí komisi, která vyvolá jednání se Sokolovskou uhelnou, z jejíhož historického majetku do Oázy arzen stéká. Jáma je sice rekreační jenišovskou zónou, ale je to bývalá a nyní zatopená šachta," vysvětlil Houšek.

Právě zamlčení výskytu arzenu v Oáze stálo letos v červenci post starosty Ivana Truksu. Opozice mu vyčítala, že lidi o výsledku odebraných vzorků neinformoval. Jenomže fakt, že je arzen v bahně šestinásobně překročen, o tom věděti Truksa nemohl. Tehdejší měření prokázala to, co nyní Státní zdravotnický ústav na přítoku Oázy. Tedy minimální překročení. Kdo bude příštím jenišovským starostou, o tom rozhodovali zastupitelé v Jenišově včera. Pokud bude chtít Jenišov Oázu pro rekreaci místních zachovat, bude muset bahno odtěžit. Jenomže to stojí peníze, protože jde o zvlášť nebezpečný odpad a podle Houšky jim Státní zdravotnický ústav doporučil s arzenem zacházet jako s radioaktivním odpadem. „My víme, jak zabezpečit, aby arzen do jámy už nadále nepřitékal, ale neumíme bahno z vody dostat. A navíc je ho hodně," vysvětlil Richard Houška. Na dotaz, proč tedy sumec v sobě arzen neměl, uvedl, že jde o studenokrevnou rybu, jejímž tělem tento toxický prvek jenom projde a neusazuje se. „Zatímco u teplokrevných ryb se usazuje v játrech. Tak mi to bylo vysvětleno," konstatoval Houšek. Jenišov tak podle něj bude chtít na vyčištění Oázy získat peníze z evropských dotací. „Tuto rekreační zónu chceme zachovat. Radnice by tak mohla žádat o dotace na sanaci poddolovaného území nebo z ekologického programu," míní Houšek.

Podle místostarostky Vladimíry Brujové je třeba situaci řešit. „My nyní nevíme, co musíme a můžeme. Se situací seznámíme krajskou veterinární správu, hygienu i odbor životního prostředí Krajského úřadu Karlovarského kraje. A budeme žádat o stanovisko. S něčím takovým jsme se nikdy nesetkali," uvedla místostarostka.

Jak vlastně Oáza v Jenišově vznikla? Jde o bývalý hlubinný důl, jehož stavba byla zahájena v roce 1896. Kolem roku 1900 měla těžební jáma hloubku 45 metrů, vzdušná jáma 41 metrů. Důl byl uzavřen v roce 1927. Dnes jej připomíná pinka, Němci nazývaná Orám, pak Oprám, Šachta a nyní Oáza.