Mají zaměstnanci pravdu, když tvrdili, že za vašeho vedení se téměř báli chodit do práce a vy jste jejich stížnosti neřešil?

Po mém nástupu do funkce došlo v průběhu několika měsíců ke zrušení dosavadního organizačního řádu, úpravě pracovních náplní zaměstnanců, rozdělení na jednotlivé úseky s novou odpovědností atd. což se samozřejmě ne všem líbilo, na druhou stranu je pravda, že na pravidelných schůzkách s vedením odborů, tedy většinou panem Krejbichem, jsme jednali o jejich připomínkách a požadavcích a ne vždy jsme se shodli, což nakonec vyústilo ve věc zajímavou, když na podnět vedení odborů přišla do KV Areny kontrola z Inspektorátu bezpečnosti práce, jejímž výsledkem však bylo, že v KV Areně probíhá vše dle daných pravidel a norem.

Mezi jiným bylo kritizováno i hospodaření KV Areny…

Do KV Areny jsem byl jmenován na funkci jednatele v prosinci roce 2010 a přebíral jsem toto dotované městské zařízení s téměř nulovým kontem, hospodařením v minusu, dluhy, některými zvláštně nevýhodnými smlouvami a na můj vkus nevhodnou organizací činnosti i práce. V té době pracovalo v KV Areně 15 zaměstnanců v dělnických profesích a na ně připadalo 11 vedoucích nebo THP pracovníků. Po třech a půl letech jsem opouštěl KV Arenu s tím, že společnost byla tři roky po sobě v plusovém HV, na účtech KV Areny přibylo více než 6 milionů korun, spolu s vedením Areny i města se podařilo rozšířit nabídku služeb společnosti například o ordinaci sportovního lékařství, fitness, úspěšně se rozběhlo bazénové centrum, přibyla dvě pokladní místa, došlo k úpravě některých technologických zařízení, opravě stavebních nedostatků, vstupní náklady společnosti klesly cca o 30 procent a připravoval se rozběh haly pro míčové sporty atd. Mimo jiné v době, kdy jsem KV Arenu opouštěl, byl poměr pracovníků KV Areny po rozšíření jejich služeb 28 zaměstnanců v dělnických profesích a 7 v profesích THP. Tímto nechci chválit sebe, vedení Areny ani města, jen uvádím pro dokreslení.

Mzdy, to byla také jedna ze stížností odborářů. Nic jste prý neřešil a o zaměstnance se nezajímal. Co o těchto stížnostech soudíte?

Zhruba po roce a půl, kdy Arena již dosahovala plusového hospodaření, došlo k historicky prvnímu navýšení mezd všem zaměstnancům, úpravě některých odměn, navýšení příspěvků na důchodové spoření a některým dalším příspěvkům pro zaměstnance (následně pak provedeno ještě jedenkráte) i když ne o tolik, kolik vedení odborů žádalo, což se dá pochopit, každý chce co nejvíce, co se nedá pochopit, že u druhého navyšování bylo vedením odborů žádáno o navýšení mezd zejména jen u dělnických profesí ledařů …, nicméně díky neshodě ve výši nárůstu mezd se vedení odborů obrátilo na svou „nadřízenou" organizaci, zástupce Odborového svazu.

Z dalšího jednání pak vyplynula dohoda o ustanovení tzv. „smírčího rozhodce", jenž by měl rozhodnout o možné výši nárůstu mezd. Konečné rozhodnutí rozhodce se mimo jiné přiklonilo k návrhu vedení Areny. Přesto se vedení Areny rozhodlo podat žádost o změnu ustanovení článku zákoníku práce (mimo jiné z roku 1993 !!!), který určuje závazná pravidla při rozporu o nárůstu mezd mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, který opravdu přes krajský soud skončil až u Ústavního soudu. Konečný verdikt mi však do konce funkčního období nebyl znám tedy opět trochu jinak, než je v „odborářském článku" citováno. Mimo jiné k podpisu kolektivní smlouvy mezi odbory a vedením Areny došlo před třemi lety a prý i rok po mém odchodu stále platí ve stejném znění.

O výpovědích pracovníků byly odbory v KV Areně vedením společnosti informovány. A souhlasily. Tento postup je přece správný…?

Ano, ale zajímalo by mne, zda tedy nejen souhlasily s udělenými výpověďmi a rušením pracovních míst, ale zda také jako správná odborářská organizace, která chce řádně pracovat a zaštiťovat zaměstnance, svůj souhlas s výpovědí či rušením pracovního místa probíraly s těmi, jichž se toto týkalo, nebo zda byli pro vedení odborů také „nepotřební a špatní" a nebylo třeba s nimi vůbec jednat … No, obrázek si musí čtenář udělat sám.