Jak jste přišla na nápad otevřít psí hotel?

Celý život jsem vyrůstala po boku nějakého chlupatého mazlíčka. Ať už to bylo morče, myška nebo pejsek. Zvířata všeho druhu jsem prostě milovala. Jako malá holčička jsem si hrála s babičkou na koníčka. Už tady se zjevně rýsoval můj velmi vřelý vztah ke zvířatům. Chtěla jsem být veterinářkou, ošetřovatelkou koní a mým snem bylo jít na "zemědělku"… Protože ale pocházím z Prahy, vybrala jsem jinou školu. A tak jsem vystudovala zdrávku. Přístup k lidem a ke zvířatům není v důsledku nijak odlišný. Prostě jen musíte umět volit slova a zaujmout správný postoj. V roce 2012 jsme se odstěhovali z města a mně se pomalu začal plnit sen: mít velkého psa. Koncem roku 2013 jsem si pořídila štěňátko labradora, Amy. Od první chvíle to byla moje srdeční záležitost. Skvělá čtyřnohá holka, která rozuměla všemu. Poklad, sluníčko, miláček. Ona mi ukázala cestu, ona byla prvopočátkem všeho. Psí hotel nese její jméno Amy. V červnu 2015 jsem se do toho pustila.

Ve vašem hotelu ubytujete pejsky všech ras. Co pes, to jiná povaha. Jak si k sobě hledáte cestu?

Do hotelu začali postupně přicházet pejsci všech ras a velikostí. Se všemi mi od prvního okamžiku pomáhala Amy. Naprosto přesně odhadla, jak se který pejsek bude chovat, a ukazovala mi, jak mám postupovat. A ono to fungovalo. Nebyla jsem nikterak zběhlá v odlišnostech psích povah. Proto pokaždé, když měl přijít nějaký pejsek, musela jsem si o něm něco přečíst. Nicméně, prvním radarem byla Amuška. Už u plotu mi „řekla", jaký pejsek bude. A nespletla se ani jednou!

K Amy přibyla v červenci fenečka staroněmeckého dlouhosrstého ovčáka Debie. Malá kulička, neohrožená, rozverná, hravá. Obě společně pak fungovaly jako vítací komando, magnet na blbosti a pošťuchování pro ostatní pejsky. Hned od prvních okamžiků nově příchozího čtyřnohého kamaráda se ho obě ujaly, provedly ho po zahradě a paradoxně způsobily, že páníček odcházel nepovšimnut, překvapen a udiven, jak rychle ho jeho psí mazlíček vyměnil za moji smečku. A tak to fungovalo pokaždé. V hierarchii smečky vždy dominovala Amy, kterou všichni hosté respektovali, a Debie se učila…

Někteří psi jsou u vás krátce, jiní tu tráví delší čas, když je jejich majitel na dovolené nebo třeba v nemocnici. Jak zvládají psi odloučení, zvyknou si na nové prostředí rychle?

Některým pejskům trvalo pár hodin, než se uvolnili a zapomněli na páníčky, ale obrázek návratu páníčka byl vždy stejný. Psíkovi se mnohdy domů ani nechtělo. Od lumpáren do reality. Celý den plný her, skotačení, dlouhých procházek na nedalekých loukách, čas odpočinku a spánku pro pejsky prostě ráj. Nezáleželo na tom, zda tu byl pejsek na krátkou nebo delší dobu. Zapadli všichni. Nijak jsem se mezi ně nemíchala, vše jsem ponechala na nich. Vždy jsem respektovala jejich momentální rozpoložení a náladu a snažila jsem se jim vyjít vstříc. Čas na mazlení a pošeptání do ouška velmi důležitá součást pobytu u nás.

Někdy se stává, že odloučení paradoxně nese hůř majitel čtyřnohého miláčka… Jak to funguje potom, co psa ubytujete? Zůstáváte s majitelem v kontaktu?

Pokud majitel chtěl, posílala jsem fotografie, videa. Byla jsem s páníčky v dennodenním kontaktu, pokud to vyžadovali.

Váš hotel slouží zároveň jako psí školka. Klasickou školku pro děti si představí každý. Můžete ale přiblížit, jak funguje školka pro psy?

Nápad zřídit psí školku přišel ruku v ruce s hotelem. Funguje stejně jako školka pro děti. Mám určitý denní plán, který dodržuji v souvislosti s potřebami pejsků. Samozřejmě, že se vše podřizuje aktuálnímu zdravotnímu stavu pejska, jeho fyzickým možnostem a chutí s námi pracovat. Samota nesvědčí nikomu, ani psíkům. Pobyt v naší školce je pro ně rozptýlením. Nahrazuje smutné čekání na páníčka v opuštěném bytě. Pro pejsky jsou připraveny hry, které zaměstnají jejich hlavičky, procházky, dovádění a pelíšky pro odpočinek, volnost na veliké louce za domem a nekonečně času stráveného s jinými pejsky. Tento volný způsob je ideální pro dobrou socializaci pejska. Naučí se respektu.

Věnujete se i výchově psů? V čem podle vás dělají jejich chovatelé nejčastěji chyby?

Zkušenosti mám i s nepříliš socializovanými pejsky. Někdy je to běh na dlouhou trať, někdy stačí málo a pejsek ví, jaké chování je správné. Učí se, jak vycházet s druhými psíky, jak respektovat vůdce smečky, tedy člověka. Měla jsem tu fenečku se separační úzkostí. Ničila, kousala, trhala vše, co se jí doma dostalo do tlapek. A protože jsem zastánkyní používání klecí, ne pro zavírání pejsků kvůli tomu, že po bytě roznášejí chlupy, ale proto, abych je uchránila před sebou samými, navrhla jsem majitelce, že se pokusíme navyknout její roční fenečku na pobyt v kleci. Byl to tříměsíční trénink, po jehož ukončení se fenečka na klec, jakožto svoje zázemí, těšila.

S jinými pejsky jsem nacvičovala nošení náhubku, základní povely poslušnosti, chůzi na vodítku, správné stravovací návyky. Snažila jsem poradit s výchovou nezbedníka i pomoci zakřiknutému tvorečkovi, který nevěděl, kam vlastně patří.

Hotel Amy je otevřený nepřetržitě celý rok, a to třeba i na Silvestra, kdy se u vás mohli psi „schovat" před hlukem z petard. Kromě toho provozujete i psí taxi. Kde berete nápady na vylepšování služeb?

Náš hotel funguje v nepřetržitém provozu. Můžete přivést pejska brzy ráno nebo naopak pozdě večer, vše záleží na domluvě a potřebách klienta. Pro pejska si přijedeme i ho v pořádku dopravíme zpět domů. Pro nás nejsou svátky jako svátky, pro nás je svátkem, když se můžeme postarat o psího mazlíčka a udělat vše pro jeho pohodu a dobrou náladu.

Rozvoj a novinky vnášené do chodu hotelu a školky plynou z potřeb psíků a jejich majitelů. Učím majitele pejsků, jak začít s novým typem stravy, jak upravit stravovací návyky. Nejčastěji je to převedení pejska z granulek na masíčko.

Češi jsou známí milovníci domácích zvířat a psích hotelů přibývá. Přesto myslíte si, že mají hotely pro zvířata slibnou budoucnost, nebo jsou ještě tak trochu „v plenkách"?

Nedávno jsem četla článek, ve kterém uváděli, že v Česku má každá třetí rodina pejska. Jsme prostě národem pejskařů. Psí hotely u nás pozvolna vznikají poblíž velkých měst. Některé fungují léta, některé vznikly teprve nedávno. V zavedených hotelích mají většinou stálou klientelu a majitelé psíků vědí, do jakých podmínek mazlíčka svěřují, a mají v provozovatelích hotelů důvěru. Jsou i tací, kteří by svého chlupáčka nedali z ruky a vozí jej všude s sebou. A pak jsou tací, kteří na doporučení jiných majitelů vyzkouší nějaký ten hotýlek. Za sebe musím říci, že povědomost o dobrých psích hotelech stoupá mezi pejskaři velmi rychle. Pejsci se opakovaně vracejí a dá se říci, že na pět stálých klientů přibude jeden nový. Troufám si říci, že dobrých psích hotelů s rodinnou atmosférou není mnoho. Zavřít pejska do kotce, třikrát denně ho vyvenčit, dát mu najíst a uklidit po něm to zvládne každý druhý. Vložit ale do péče kus sebe sama, věnovat pejskovi čas a projevit náklonnost a zájem o něj, to vyžaduje celého člověka, který pejskům rozumí. Pejsek mu to vrací v podobě nezměrné náklonnosti.