VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cyklostezek je v kraji stále málo

Karlovy Vary - S Miroslavem Landou, předsedou krajské komise Klubu českých turistů, hovoříme o trasách pro kola v kraji

26.7.2011
SDÍLEJ:

Miroslav LandaFoto: FOTO: KÚKK Marek Mikeš

Kolo je fenomén dneška a cyklistů přibývá. My jsme se proto Miroslava Landy, předsedy krajské komise Klubu českých turistů, zeptali:

Podle našich informací pomáháte Karlovarskému kraji dotvářet síť cyklostezek. Jak jste se k této práci dostal?

Musíme rozlišit, co je cyklostezka a co cyklotrasa. Cyklostezky jsou komunikace určené pro cyklisty nebo cyklisty i pěší (cyklopěší stezka) a jsou obvykle vyznačeny značkami C08, C09, C10.
Zatímco cyklotrasa je vyznačená trasa, která může vést po různých komunikacích. Ideální ale je, když trasy vedou po cyklostezkách a jsou pak vyznačeny značkami IS19, IS20, IS21.
Předpokládám ale, že vaše otázka směřuje na cyklotrasy.
Jako řadový značkař cyklotras někdy v roce 2002 jsem napsal přímo na ústředí KČT a nabídl jsem jim spolupráci při kontrolách značení. Pozvali mě na školení a pak už jsem každý rok jezdil po kontrolách. Tehdy jsme v kraji byli tři značkaři, ale bylo tu jen kolem 300 km značených cyklotras, takže se to zvládalo snadno. Každý rok pak vznikaly nové trasy a letos v kraji evidujeme už 1 924 km značených cyklotras. Přihlásili se i další značkaři a po kraji nás teď jezdí deset. Já jsem mezitím opustil svou práci a tím jsem získal více času, který jsem mohl věnoval cyklotrasám.

Cyklistika se stala oblíbenou aktivitou lidí, jak trávit volný čas. Je počet cyklostezek v Karlovarském kraji dostatečný? Navazují na sebe?

U cyklotras se musíme zeptat - dostatečný pro koho? Cyklisté v místě, kde to znají, značené trasy nepotřebují žádné. Značení slouží hlavně těm „přespolním“ cyklistům a značky je musí navést tam, kam potřebují. A to už začíná být různé podle zájmů jednotlivých cyklistů. Dálkaři, kteří jedou natěžko, většinou jen projíždí, a proto hledají co nejvhodnější cesty, aby bezpečně a snadno projeli krajinou, a když přitom uvidí něco zajímavého, tak tím lépe, ale nechtějí si zbytečně zajíždět a zajímá je spíš, kde se mohou najíst a přespat. Jiní zase chtějí navštěvovat právě zajímavosti a jsou ochotni si zajíždět, jak to bude potřeba. A další mají zase jiné cíle. Někdo nemusí asfalt, jiný zas nerad kamenité cesty.
A teď zkuste zhodnotit, z jakého hlediska se na síť cyklotras dívat a zda je dostatečná či optimální.
Budování značených cyklotras mělo svůj vývoj. První trasy byly vyznačeny v Krušných horách a iniciátory byly obce nebo jejich sdružení. Ty si vyznačily ty trasy, které se zdály pro ně zajímavé, a vycházely především z místních znalostí. Takto to bylo i na Mariánskolázeňsku, Ašsku, Kraslicku nebo Tepelsku či Toužimsku. Byly to většinou izolované místní trasy. Pak se toho ujal krajský úřad, především pan Milan Zukal z regionálního rozvoje, a připravil Strategii rozvoje cyklodopravy v Karlovarském kraji. Pak se každý rok vytipovala nějaká trasa, kterou kraj vyznačil, a síť cyklotras se začala scelovat.
Cyklostezek je stále málo a ještě to nějakou dobu potrvá, než se uspokojí základní potřeby cyklodopravy. To, jak jsou potřebné, je nejlépe vidět na páteřní cyklostezce Ohře. Dokud nebyla, nikdo kolem Ohře moc nejezdil, protože nebylo kudy, a mohlo by se zdát, že je taková stezka zbytečná. Ale opak je pravdou. Cyklisté, bruslaři i pěší turisté rádi využívají slušné cesty v klidném prostředí. Když se někde buduje nová cyklostezka a i když ještě není zdaleka hotová, tak jen co se tam upraví trochu povrch, už tam cyklisté jezdí.

Ve kterých lokalitách jsou podle vás největší problémy?

Je to všude tam, kde se něco staví v souvislosti s dopravou. Obchvat v Hranicích, v Hleďsebi, kruhový objezd ve Skalné a podobně. Pokud tudy zrovna vede značená trasa, tak většinou dojde k jejímu přerušení. Ale to je vývoj. Něco poškodí živly, něco těžaři dřeva, ale nejvíce vandalové. Ti jsou asi nejhorší. Ale protože kontroly děláme každý rok a navíc už nám i cyklisté píší, že je někde nějaký problém, tak se značení daří udržovat. Pokud je to potřeba, můžeme opravu zajistit během několika dní.

Kde vy jezdíte nejraději, která místa v kraji by si cyklisté neměli nechat ujít?

Cyklostezka Ohře už v kraji začíná být dostatečně známá, je to krajský produkt číslo 1. Proto také byla Centrem dopravního výzkumu letos přeřazena z regionální úrovně na národní a změní se číslo trasy, která je po ní vyznačena, z 204 na 6. Tím se zařadí do kategorie tras, jako je trasa č.1 Praha-Vídeň, č.2 Labská stezka a další tři.
Oblíbená je Krušnohorská magistrála – trasa č. 36, zvláště pak úsek Kraslice- Boží Dar, nebo dosud málo známá trasa 361 (začíná se jí říkat klášterní). Vede z Teplé přes M.Lázně, Mariinu Loretu do Slapan a pak se dá po stezce jet až do kláštera Waldsassen.
Doporučuji také projet trasy č. 2017 Sokolov-H.Slavkov- K.Vary, nebo 2278 Toužim-Žlutice-Rabštejn, či 2288 K.Vary-Kolová-Bochov. Ale každá trasa nebo jejich kombinace mají své kouzlo. Důležité je, že se dostaneme do přírody z běžného pracovního stresu.
Motivaci, kam se jet podívat, najdou cykloturisté na stránkách krajského cykloportálu www.kr-karlovarsky.cz/cyklo, kde najdou spoustu potřebných informací a také v nově aktualizovaných popisech spoustu zajímavostí kolem značených tras. Stačí si popis vytisknout a může se vyrazit.

Kdo by se na cyklostezkách neměl vůbec pohybovat?

Mluvíme-li o stezkách, tak platí to, co říká dopravní značka. Doposud jen málo chodců například respektuje pruh pro cyklisty na cyklopěší stezce s oddělenými pruhy a nechodí po tom svém pruhu. Problémy mohou nastat na asfaltových cyklostezkách, kde se pohybují i jiní účastníci než jen cyklisté - bruslaři, hůlkaři, chodci, kočárky…. Tam je to vždy jen a jen o toleranci a není třeba čekat na to, až naši poslanci rozhodnou, zda je bruslař chodec, nebo řidič.
Je ale třeba připomenout, že bruslaři by neměli v žádném případě vjíždět na silnici, byť III.tř. Je to pro ně mnohem nebezpečnější než pro cyklistu, který může účinně brzdit.
Na cyklotrasách je to podobné. Platí to, co říkají zákazové nebo příkazové značky. Žluté značky cyklotras jsou informativní směrové značky a ty nic nikomu nepřikazují ani nezakazují, ty nás jen vedou správným směrem.

Co říkáte návrhu, který zakazuje vyjet na cyklostezku rodičům na kolech s vozíkem, v němž vezou malé dítě? Je to skutečně tak nebezpečné?

Je docela běžné, že legislativa je většinou pomalejší jak běžný rozvoj a uvádění nových výrobků. Zarážející je, že na tento rozpor neupozornila včas policie, kdo jiný by to měl uhlídat? Možná už by to dnes mohlo být legislativně ošetřeno. Vozíky po stezkách jezdí už několik let a doposud to nikomu nevadilo. Podle mého názoru je dítě přivázané ve vozíku ve větším bezpečí než dítě na sedačce přímo na kole.

Jaký je váš názor na cyklopruhy ve městech? Ty na silnicích chybějí, a cyklisté jsou v přímém ohrožení života. Stejně tak komplikují jízdu řidičům. Měli by je politici více prosazovat?

Je to o prioritách. Pokud chceme, aby se města přizpůsobovala autům, tak časem vytlačí z ulic cyklisty, pak chodce a nakonec i život. Města ale byla od počátku stavěna pro lidi, ne pro auta.
Mnohem více si to uvědomovali lidé v minulých stoletích, a to tehdy jezdily jen kočáry, drožky a dostavníky, a přesto stavěli ve městech široké bulváry, aby měli lidé volný pohyb a prostor. Pak začali lidi jezdit v autech a ta vytlačila koňské povozy ze silnic a lidi na chodníky. Aut přibylo a města se jim přizpůsobovala. Chodníky se zúžily a silnice rozšířily, aby se tam vešlo více pruhů. Je toto ta správná cesta?
Nemělo by to být naopak? Udělejme prostor chodcům, cyklistům, bruslařům. A začít se může třeba i s těmi cyklopruhy. Veřejná ekologická doprava by měla jezdit častěji a do všech hlavních částí města. Pak se to může pomalu vše vrátit do normálu. To je takový stav, kdy se člověk nemusí obávat o svůj život, může dýchat čistý vzduch a netrpět hlukem, když si chce v noci otevřít okno na ulici.
Již dávno se ví, že jízda na kole je po městě rychlejší než autem. Dnes jsou v prodeji elektrokola, na nich se už nezpotíme, když jedeme do práce nebo do kina.
V Bernu ve Švýcarsku už to pochopili, tam udržují cyklostezky i v zimě a lidé tam jezdí celoročně. Dámy běžně jezdí v šatech a páni v oblecích.
Tak co u nás pořád řešíme, je to jednoduché. Jenom chtít.

Miroslav Landa
Žije ve Velké Hleďsebi. Je absolventem Vysoké vojenské školy technické v Liptovském Mikuláši, pracoval jako technický specialista raketových protiletadlových systémů. U armády skončil v roce 1998. Poté se věnoval obchodní činnosti, v roce 2005 se stal předsedou krajské komise Klubu českých turistů a od té doby pečuje o stávající trasy pro cyklisty a vymýšlí nové. S manželskou Janou má tři děti, dva syny a dceru.

Autor: Ivana Kalinová

26.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Nehod výrazně přibylo, jejich obětí naštěstí ne

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

Nekonečná jízda kapely Pestalozzi začala před 30 lety

Loket – Mezi muzikanty, kteří při koncertu v loketském amfiteátru podpořili karlovarské hokejisty, byli i Pestalozzi. Kapela, která s přestávkami hraje už třicet let.

Senior akademie je opět tady, vstoupila do osmého ročníku

Karlovy Vary - Po velmi úspěšných sedmi ročnících zahajuje statutární město Karlovy Vary ve spolupráci s městskou policií již osmý ročník Senior akademie.

Kontejner se změnil v past. Naštěstí pomohli strážníci

Karlovy Vary - Velkou smůlu měl muž, který do kontejneru vyhazoval odpad. Jakýmsi záhadným způsobem se mu v něm zaklínil prst a nádoba se změnila v past, z níž nemohl uniknout. Z prekérní situace pomohli strážníci městské policie.

Provětrejte své dalekohledy a pozorujte hvězdy

Karlovy Vary - Hvězdná obloha odhalí zvědavcům další malá tajemství. V pondělí se ztratí měsíc a zazáří nově objevená kometa čekající na své jméno.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení