Evropské principy jsme se v Česku snažili přečůrat

Jste členem monitorovacího výboru, na němž zazněla slova o korupci při čerpání evropských dotací. Jaké má tento výbor kompetence?
Monitorovací výbor ROPu má, bohužel, především v očích českých úředníků a politiků, velice mizivé pravomoci. Monitorovací výbor (MV) schvaluje sice základní dokumenty programu a zprávy o pokroku programu jako celku, ale nemá žádné rozhodovací pravomoci směrem ke konkrétním projektům, ani nějaké reálné kontrolní pravomoci. Například na moji žádost o to, aby mi poskytl auditní zprávu mi ředitel ROPu, pan Markvart, odpověděl: „…monitorovací výbor není kontrolním orgánem ROP, nýbrž orgánem monitorovacím, a tudíž nevidíme nezbytnou nutnost poskytovat celou zprávu všem členům MV…"

Rozhodující roli při řízení programu má Výbor regionální rady, kde jsou politici jmenovaní zastupitelstvy krajů a Úřad regionální rady, tedy úředníci. Na řádném jednání se, dle jednacího řádu, schází Monitorovací výbor dvakrát ročně. Teprve nyní, na můj návrh a kvůli mimořádným problémům, bude mimořádné jednání ani ne po měsíci. V monitorovacím výboru jsou jako členové partneři programu, tedy zástupci různých neziskovek, dále zástupci jednotlivých ministerstev a obou krajů (Ústecký a Karlovarský). Předsedou MV je pak místopředseda výboru Regionální rady programu pan Hybnera místopředsedou ředitel úřadu regionální rady pan Markvart.

Pokud jste monitorovali čerpání dotací, jak se mohly tyto fatální chyby, na něž upozornili i auditoři, při rozdělování dotací stát? To jste skutečně na nic nepřišli, ničeho jste si nevšimli a vše bylo v pořádku? Zazněla od vás někdy kritika?
Já osobně na ně upozorňuji od počátku. V obecné, chcete-li, systémové rovině. Ke konkrétnostem se prostě nedostanu. Ty chyby jsou totiž opravdu systémového charakteru. Systém je nastavený tak, že i když jsem na chyby upozorňoval a navrhoval nápravu, tak mne politici společně s „mlčící většinou" v monitorovacím výboru prostě přehlasovali. Je to pro mne od počátku velmi nepříjemná pozice. Ke konkrétním faktům o pochybeních v konkrétních projektech jsem se nedostal – k nim mají přístup pouze úředníci a politici. Systémové chyby byly zakryty „auditem shody" potvrzeným dokonce schválením tohoto auditu ministerstvy i Evropskou komisí. Rozdělení výkonných a kontrolních funkcí je zakotveno v nařízeních EK. Složení a způsob jmenování rozhodujícího orgánu je zakotveno zákonem, schváleným Parlamentem ČR. Vy víte, že je něco špatně, dokonce i systémově co, ale nemůžete nic… Jenom upozorňovat a nechat se v konečné fázi přehlasovat.

Konkrétně mně nejvíce vadí, že i když se na konkrétní vady přijde, tak nikdo za nic nemůže… Žádná odpovědnost. Bývalý ředitel Kušnierz je sice v base, ale nikdo nemá odpovědnost za jeho schválení do funkce; Krajská zdravotní předraží zakázku, přijde se na to, ale zadá se znalecký posudek, že to sice bylo dražší, ale že je to tak vlastně po právu a vše v pořádku; Zakázka na stavbu silnice je sice rozdělena na dvě, ale vše bylo dle posouzení „jiné autority" v souladu se zákonem… Na konkrétní pochybení ukázal audit společnosti Delloite. U vzorku 35 projektů našel chyby u všech 35 projektů… Ale špatní jsou zase auditoři Delloitů. Ministerstvo financí jejich zprávy „změkčuje", obhajují se chyby tím, že jsou pouze procesní a vlastně nejsou žádné mimořádné škody…

Co by se nyní mělo stát, aby se chyby odstranily?
Konkrétní opatření navrhl pan Leo Steiner, ředitel odboru řízení ROPu SZ. Na svém vystoupení, kterým potvrdil korupční stav ROPu na jednání Monitorovacího výboru minulé úterý, je konkrétně prezentoval. Navrhuje pozastavení výzev, tzv. reaudit shody všech vnitřních předpisů a systému nastavení rozhodovacích postupů a principů nakládání s EU fondy. V neposlední řadě odvolání a nové jmenování vedení úřadu a výboru RR a tak i personální odpolitizování rozhodovacích procesů.Já s ním rozhodně a stoprocentně souhlasím.

Základním je pro mne to, aby se rozhodování ROPu odpolitizovalo. To nejde tak, že by tam seděli jen bezpartijní odborníci. Naopak, ale je možné, aby tam seděli odborníci z koaličních i opozičních politických subjektů obou krajských zastupitelstev podle principu poměrného zastoupení. To je, mimochodem, můj návrh, který neprošel hlasováním na Monitorovacím výboru ROPu dávno před tím, než se situace takto vyhrotila – byl jsem (opět) přehlasován…

Hrozí skutečně, že Brusel přivře kohoutek a stamiliony Česku neproplatí?
Já jsem o tom přesvědčen. A to nejen kvůli případu ROPu SZ. Ten problém je ve větší, či menší míře v celém stávajícím systému implementace EU fondů v České republice. Jsem přesvědčen, že Česká republika bude krácena ve výsledku Bruselem v řádu stovek miliard. Bohužel po právu a to za nedodržování základních principů daných Evropskými nařízeními dávno předem. Na ty jsme totiž v ČR „zapomněli" a snažili se je česky řečeno „přečůrat".

Problém ale je, že i tak to nikomu vlastně vadit nebude a nikdo za to neponese odpovědnost. Stovky miliard jsou takový objem peněz, kdy se už stávají pouze statistickou či rozpočtovou položkou, protože se do žádné kasy nevejdou. Odpovědnost se pak shodí na Brusel, politické strany přece nic nepřiznají a pro průměrného voliče to tak bude přeci srozumitelnější…

Nebo se mýlím?