Nejen na tyto otázky získávají odpovědi seismologové z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze nejen v západních Čechách, ale také na Islandu. Právě tam vznikají podobné zemětřesné roje, jako je tomu u nás. Sledování otřesů půdy na tomto vzdáleném ostrově tak českým vědcům velmi pomáhá při výzkumu zemětřesných rojů ve své domovině. Toto specifické zemětřesení zasáhlo Karlovarský kraj v minulých dnech. A i když je nyní relativní klid, podle vědců se zem pod zdejším regionem třese slabě každý den. Jestli však dorazí další vlna a kdy dorazí, se zatím neví.

„Specifikem zemětřesné činnosti na poloostrově Reykjanes na Islandu, kde čeští seismologové pracují, je výskyt zemětřesení v sériích, takzvaných zemětřesných rojích,“ potvrdila seismoložka Jana Doubravová. „Výhodou našich vědců pracujících na Islandu je fakt, že právě rojová zemětřesení jsou už dlouhá léta předmětem výzkumu v západních Čechách a sousedním německém Vogtlandu. Snažíme se mimo jiné využít interpretačních procedur, které jsme vyvinuli v západních Čechách, ke hledání souvislostí mezi průběhem zemětřesných rojů a migrací magmatu a přehřátých fluid v zemské kůře a v neposlední řadě ke zobrazení stavby zemské kůry na poloostrově Reykjanes,“ vysvětlila odbornice.

Díky školákům se část lesa u chebské vyhlídky Egerwarte stala místem, které je galerií v přírodě, a láká tak lidi k návštěvě.  Bohužel se našli vandalové, kteří díla poničili.
Vandalové zničili ozdobné artefakty nad řekou Ohří

Od roku 2013 provozuje Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin Akademie věd České republiky lokální seismickou síť “REYKJANET” na jihozápadě Islandu, v centrální části poloostrova Reykjanes.

Provoz sítě seismických stanic REYKJANET se od domácích seismických sítí v mnohém liší.

„Podstatným rozdílem je samozřejmě vzdálenost lokality od pracovišť v Praze, která neumožňuje síť navštívit více než jednou ročně. Proto je potřeba všechna technická řešení dobře zvážit s ohledem na spolehlivost provozu během celého roku,“ vysvětlila Jana Doubravová.

Naštěstí s provozem zdejší české sítě seismometrů, tedy přístrojů, která zemětřesení měří, pomáhají i samotní islandští pracovníci.

Ilustrační snímek.
Chebsko vystrašila další vlna zemětřesení

„Velmi nám pomáhá především Islandská geologická služba (ÍSOR – Iceland GeoSurvey), jejíž technik v případě potřeby stanice navštíví a případné závady odstraní,“ upřesnila seismoložka.
Někdy se však stane, že kvůli nepřízni počasí se ani islandští odborníci na místo českých seismometrů nedostanou několik měsíců.

„Dalším obrovským rozdílem oproti českým seismickým sítím je odlehlost od sídel, z čehož plyne nemožnost připojení k elektrické síti. Proto se stanice Reykjanetu napájejí v islandském duchu z obnovitelných zdrojů - větrnými generátory a solárními panely. Seismické stanice nejsou však připojené přes internet, jednou za dva dny proto posílají alespoň SMS zprávu o technickém stavu stanice,“ popsala Jana Doubravová.

Když seismologové na Island dorazí, musí se věnovat nutným servisním opravám, kontrole seismometrů a sběru dat.

Vnitřní prostory jedné ze seismických stanic v Novém Kostele na Chebsku, ukrývají několik měřících zařízení zemětřesení.
Ohrozí nás další zemětřesení? Seismologové to nemohou předpovědět

„Expedice se zúčastnili odborní pracovníci Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Josef Horálek, Jana Doubravová, Petr Jedlička a Jakub Klicpera. Na všech stanicích jsme uložili signálový kabel do kabelové chráničky, neboť původně cenově úsporná instalace pro krátkodobý projekt se při dlouhodobějším provozu ukazuje jako nejzranitelnější část stanic. Kabely jsou prokousány od hlodavců, dochází k narušení izolace sesouvajícími se kameny a podobně,“ podotkla Jana Doubravová.

Navíc na sedmi stanicích odborníci vyměnili dosluhující překližkové boxy pro uložení digitalizační části stanice za hliníkové.

„Původní boxy, které jsme získali bezplatně z univerzity v Uppsale, se v náročných islandských podmínkách již začaly rozpadat. Všechny kovové součásti upevnění stožáru pro větrný generátor a solární panely jsme ošetřili proti korozi nebo jsme je vyměnili za nové,“ podotkla Jana Doubravová.

Ze všech stanic nakonec seismologové zkopírovali naměřená data a u všech seismometrů byla provedena kontrola rovnovážné polohy kyvadel, což je důležité pro nezkreslený záznam seismických vln.