Karlovy Vary obepíná přibližně třicet pět kilometrů opěrných zdí, což je 127 tisíc metrů krychlových kamene a stavební hmoty. Kdyby město chtělo tyto zdi opravit všechny najednou, muselo by si připravit přibližně miliardu korun. Sedmdesát procent z nich je totiž v havarijním stavu. A že by to za to mohla pouze příroda, to je fakt naivní představa. Ruku k dílu přidal masivní stavební boom minulých let. Zdi se totiž rozpadají hlavně tam, kde se stavěly velkolepé hotely, kde se do lázeňských strání zakousla stavební technika a ulicemi projížděla těžkotonážní nákladní auta. Kromě toho z těchto lokalit zmizely i vzrostlé stromy, které by beztak udusila betonová láva. To vše zdecimovalo křehkou pavučinu přírody a městského intravilánu. Kořeny stromů spoutaly členitost karlovarského lázeňského terénu a masivy podpíraly malebné ulice subtilního centra lázní. A pak do toho vjely bagry. Nelze se tedy nyní divit, že se opěrné zdi řítí k zemi. S nadsázkou se dá tvrdit, že kam mocný investor vstoupil, tam nyní tráva neroste. V Karlových Varech se rozjela kalamita, kterou nyní musí zastavit miliony z městské kasy. Snad na ošálení přírody budou stačit. Mohla by to také roztočit tak, že bychom se nestačili divit. A ten trest by byl na místě.