Historik Lukáš Svoboda pohovoří o Židech na Karlovarsku

Jaká je historie židovských obcí a židovského osídlení na Karlovarsku od středověku až do začátku 2. světové války? Na to odpoví v přednášce historik Muzea Karlovy Vary Lukáš Svoboda. Přednáška se uskuteční dnes v muzeu Královská mincovna v Jáchymově.

„Nejstarší doklad o židovském osídlení z Karlovarska pochází z roku 1310, konkrétně z Bečova. Je to doklad z doby vlády Jana Lucemburského, kdy Židé v letech 1310 - 1346 platili královské komoře daně prostřednictvím Židovské obce v Praze. Starší zmínku o existenci židovského osídlení na Karlovarsku doposud neznáme,“ upozorňuje Svoboda.

Historik v přednášce zmíní nejznámější židovské obce. Mezi ně patřila obec v Hroznětíně, která zde byla od 16. století a byl tu i krajský rabinát. Zmíní ale i malé a zapomenuté židovské obce, jako například v Údrči, Poutnově či Útvině.

Připomene také nemovité židovské památky, což jsou dnes převážně jen židovské hřbitovy, a významné stavby a osobnosti. Mezi ně patří například karlovarský rabín Ignaz Ziegler, který v Karlových Varech působil v letech 1888 - 1938, dále žák proslulého architekta Adolfa Loose Rudolf Wells nebo Walter Serner, jeden ze spoluzakladatelů dadaismu.

V přednášce zazní rovněž zmínka o roku 1867, kdy změna rakousko-uherské politiky vedla k přijetí Prosincové ústavy. Tou získali Židé stejná práva a občanské svobody jako ostatní obyvatelé Rakousko-Uherska.

„Prosincová ústava byla jedním z vlivů, který souvisel s rozvojem Karlových Varů a jejich Zlatým věkem. Židé se po jejím přijetí začali stěhovat z vesnic do větších měst, kam s sebou přinášeli svůj finanční kapitál,“ připomíná Svoboda.

Přednáška v mincovně začíná v 17 hodin. (lh)