S klíšťaty se lidé či zvířata poslední dobou nesetkávají pouze v přírodě a nižších nadmořských výškách. Kvůli globálnímu oteplování se postupně dostávají do vyšších poloh a měst, parků či dětských hřišť. Klíšťata přenášejí různá infekční onemocnění, včetně lymské boreliózy. Některá z nich mohou končit až úmrtím člověka. Proti těmto milimetrovým zabijákům je ale možné se bránit.

Ročně jsou u nás nakaženy tisícovky lidí. „Klíšťata sleduji 15 let. Tehdy se objevovali jen v Poohří v nadmořské výšce kolem 600 metrů. Nyní na něj můžeme narazit i v tisíci metrech," říká Rudolf Kovařík ze Šindelové. Již v těchto dnech varují odborníci před klíšťaty a vyhlásili na dnešní den a nadcházející víkend velké riziko stupně aktivity klíšťat. Jde o stupeň osm na desetibodové stupnici.

Český hydrometorologický ústav, který stupeň vyhlásil, doporučuje následující: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech. Dále nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Čím vyšší je stupeň aktivity, tím vyšší je riziko napadení člověka nebo zvířete klíštětem. A je-li infikováno, i pravděpodobnost nakažení klíštovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou.

„V červnu jich bude nejvíce. Na ploše 10 krát deset metrů 7 až 13 kusů klíšťat. Záleží samozřejmě na místě. Blíže k lesů jich bude více, k městským aglomeracím méně. Každý rok jejich počet stoupá," upřesnil Kovařík. I on přidává pár rad, jak zejména na své zahradě omezit jejich počet. „Sekat trávu. Mají rádi vlhko a teplo, ne slunce a vítr," prozradil o klíšťatech Kovařík.

Podle odborníků z Očkovacího centra Zdravotnického ústavu se sídlem v Ústí nad Labem, které působí v Sokolově a Karlových Varech, je na očkování už nejvyšší čas. Proti klíšťatům se však očkuje po celý rok. Na dotyčného čekají celkem tři vakcíny. „Po aplikaci první dávky následuje ta další za měsíc a poslední pak za pět až dvanáct týdnů, přičemž už první vakcína dotyčného chrání," uvedla Jindřiška Benešová z očkovacího centra.

Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje. Dále porosty na okrajích vodních toků. Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich je v jehličnatých lesích a v kamenitém prostředí s minimem porostu.