České zákony jsou občas skutečným paskvilem a dají se mnohdy vykládat různě. Pokud ale existuje metodická příručka, což je vlastně návod, jak daný zákon aplikovat v praxi, kde je vše do detailu popsáno, pak by měly jít veškeré nejasnosti stranou.

Jak si má proto nyní řadový Karlovarák, který nemá čas na studování zákonů a jejich hledání po internetu, vykládat, že vedení radnice popírá zákonem danou vzdálenost heren od vybraných objektů, protože tuto metodickou příručku nebere jako bernou minci?

Pochybám o tom, zda město porušilo, či neporušilo zákon o loteriích, se přitom mohlo elegantně vyhnout.

Stačilo jediné — zavést vyhlášku. Ta by buď stometrovou hranici potvrdila, nebo ji snížila. Jenomže to by ji karlovarští koaličníci museli chtít. Byla jsem při tom, když jakýkoliv návrh opozice na omezení heren ve městě smetla během posledních dvanácti měsíců právě koalice s ironickými úšklebky ze stolu. Není se ale zřejmě čemu divit, když například jeden karlovarský radní z ODS se vůbec netají tím, že si vydělává na obchodování s automaty s obžalovanými bratry Zádamskými, a město dokonce založilo nadaci, do které proudí peníze z hazardu, konkrétně z firem podnikatele Milutina Periče.

Otázkou tak zůstává, jakou podobu bude nová vyhláška mít. Dodrží v ní město původní stometrovou hranici, nebo půjde opět těm, co vydělávají na hazardu, na ruku, když tuto vzdálenost sníží?