Když karlovarští zastupitelé vypovídali pronájemní smlouvu na divadlo manželům Heřmánkovým a jejich Divadlu Bez zábradlí, mimo jiné se zaklínali ušetřenými finančními prostředky. Svěřit fungování divadla obecně prospěšné společnosti Karlovarské městské divadlo bylo prý nezbytné, nutné a ekonomicky výhodné.

Takže si srovnejme tu ekonomickou výhodnost dnes. Manželům Heřmánkovým platilo město na provoz a činnost divadla šestnáct milionů, z nichž oni milion vraceli radnici za pronájem. Divadlo tak městskou pokladnu stálo patnáct milionů. Společnost Karlovarské městské divadlo inkasuje na provoz a činnost třináct milionů. K tomu si vzala do správy kino Čas, které za dva roky spolykalo milionů téměř deset a vypadá to, že je bezedné. Takže přihodíme ještě milion a jsme na konečných čtrnácti milionech.

Pod optikou toho, co nyní požaduje město po Karlovarském symfonickém orchestru, který v rámci úspor už musel vyměnit ředitele a nedej bože i hráče, jde o lotrovinu ve 3D formátu. Abychom uspokojili radniční kamarády a politiky, kteří ovládli obecně (ne)prospěšnou společnost Karlovarské divadlo, raději pohřbíme nejstarší symfonické těleso ve střední Evropě.