VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak jsem poznal Waldu...

Karlovy Vary – Vzpomínka Luboše Zahradníčka na Waldemara Matušku.

19.6.2009
SDÍLEJ:

Waldemar MatuškaFoto: Deník/Divíšek Martin

REDUTA

O tom, že se v pražské Redutě něco děje, se začaly šířit fámy. Podnik nevalné pověsti změnil program. Prostor v podzemí na Národní třídě si pronajali pracovníci Propagační služby. Hudební skupina Akord club začala diváky lákat na rock and roll. Na basu hrál Jiří Suchý, zpěv obstarávali manželé Dodonovi.

V roce 1958 se na pódiu objevil pětadvacetiletý mladík, měl černou kštici, profesorské brejličky a kdekdo si myslel, že je to nějaký Rumun. Rozjel to na bonga a se Suchým se střídal u basy. Waldemar Matuška začínal svoji kariéru.

KARLOVY VARY

V Poděbradech se vyučil sklářem a v roce 1949 nastoupil v Karlových Varech do Moseru. S řemeslem to nebylo slavné. Podle tehdejšího mistra Julia Dyma Walda celou šichtu probrnkal na kytaru. „Fyzicky na tom nebyl právě nejlépe, vážil 60 kilo.“

Z té doby je znám na Karlovarsku především jako muzikant. Hrál na banjo, kytaru, bicí a na koupališti v Nové Roli ho viděli dokonce hrát na harmoniku. Nejdečtí ho pamatují, jak hrál na tehdy oblíbených čajích.

SEMAFOR

Zpívat začal až později. Zcela neznámý bohém začínal s lidovkami a působil i v různých souborech. Přelom nastal, když ho Jiří Suchý pozval do Reduty a později v roce 1959 i do divadla Semafor, kde se plně rozvinul jeho showmanský talent. V první premiéře divadla „Člověk z půdy“ byl jen členem mužského pěveckého kvarteta, které nahrazovalo nedostatek dívek. Obtížně se učil role, ale jeho obliba rostla.

V době „prkenných zpěváků“ typu Adama, Cortéze nebo Chladila se na scéně prosazuje nespoutaný živel.

MINIMAX

Zažil jsem s ním večer v hospůdce poblíž Betlémského náměstí. Po divadelním představení v městské knihovně „Zuzana je sama doma“ pil plzeňské i víno, ale štamprlata odmítal. Imitoval Vlastu Buriana a byl výborný vypravěč. Společnost bavil do tří hodin do rána.

Dával k lepšímu i příhodu s minimaxem, kde jsem měl jednu z hlavních rolí. Stáli jsme tenkrát s partou na bidýlku Semaforu a bylo to ještě ve Smečkách. Lístek k stání byl za pět korun. Na malém balkonku jsme se tísnili, až se ze zdi uvolnil minimax a začal sršet do okolí svůj obsah. Stalo se to při písni „To všechno odnes čas“. Byl to hit, kterým se hra otevírala. Opona šla dolů a po úklidu se začalo znovu. Ten hit jsme tehdy slyšeli dvakrát, k radosti diváků.

VÝPOVĚĎ

Život mimo divadlo se dostával do neskutečných podob. Vousatý mladík, stále jen v džínách nebo v černém, případně v oranžovém svetru, podepisuje smlouvy na vystoupení, která nemohl absolvovat. V divadle to už dál nešlo, Suchý mu musel dát výpověď. Walda přestupuje do Rokoka a opět se na něj začíná chodit.

Přátelství se znovu obnovuje v době, kdy Suchý se Šlitrem připravovali první český muzikál „Kdyby tisíc klárinetů“. Natáčelo se na Kynžvartu, v Mariánských Lázních i v Karlových Varech. Autoři napsali pro Waldu píseň Tereza, která se zpívá dodnes.

EMIGRACE

Lidovky mu seděly. Jak mi potvrdil před karlovarským koncertem v Národním domě, měl blízko hlavně k americkému folkloru. Písně Jó třešně zrály nebo Růže z Texasu patřily u posluchačů k nejžádanějším.

V nejisté době plné zákazů se Waldemar Matuška s manželkou Olinou rozhodli v roce 1986 emigrovat do USA. Waldovi se nechtělo, neuměl anglicky, nebyl už nejmladší a navíc se stupňovala jeho nemoc. Chyběli mu kamarádi, Praha, hospůdky. Počasí na Floridě mu ale vyhovovalo.

NÁVRAT

Po roce 1989 Walda koketoval s návratem do vlasti. Prezident Havel ho zval domů. V tomto období často zpíval pro krajany po celé Americe a dvakrát do roka objížděl Českou republiku. Při koncertě v Karlových Varech jsem s Waldou mluvil naposled. Byl to jeho první návrat po sametové revoluci. Na karlovarské radnici ho tehdy přijal jeho kamarád v roli primátora – Václav Lokvenc. „Tak kdy se vrátíš?“ vyzvídal, ale Matuška odpověď zamluvil. Později, v roce 2008, obdržel od prezidenta Václava Klause plaketu k pětasedmdesátinám.

SONET

Moje nejoblíbenější Waldova píseň? Méně známá, je ze hry „Taková ztráta krve“. Matuška si v knihkupectví u Suchého chce koupit knihu. „Nemůžu si vybrat!“ Suchý mu vnucuje Shakespearovy Sonety a čte mu jeden z nich: „A proto odpouští má láska mému koni… Vemte si to, proboha! Vždyť je to šlágr!“ Walda zavětří, vytáhne z futrálu banjo a zpívá s knihkupcem duet, který mi dodnes zní v uších.

Přátelé, kteří Matušku v USA navštívili, tušili, že už se domů nevrátí – 30. května 2009 Walda zemřel. Pohřeb se konal ve čtvrtek 18. června na pražském Žofíně… Nedaleko Vojanových sadů, kde často vystupoval.

Luboš Zahradníček

19.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Malé farmářské trhy budou tentokrát i v Hroznětíně

Ilustrační foto.

Divizní utkání Buldoků odloženo, hřiště je pod sněhem

Karlovarský klub Beat´n´Juice po víkendu zavírá

Karlovy Vary – Po jedenadvaceti měsících skončí další z karlovarských hudebních klubů.

Zneužila doklady své matky k podvodu

Karlovarsko – Ukradla doklady své matce a použila je na vyřízení půjčky.

V sobotu dopoledne na dostihy i za šlechtou

Karlovy Vary – Poslední dubnovou sobotu se karlovarští dostihoví fanoušci dočkají nové sezóny. Do areálu se po roce vrátí dámy ve slušivých róbách i v nejroztodivnějších kloboucích a páni ve fracích a cylindrech.

V Karlovarském kraji vznikly nové obchvaty. Dálnice ale nadále chybí

Karlovarský kraj – Kdy bude dokončená dálnice mezi Karlovými Vary a Prahou? Na tuto otázku by asi dokázal odpověď pouze věštec a ani ten by se nemusel trefit.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies