Přestože se pohybuje počet nezaměstnaných zdravotně postižených v našem regionu kolem dvou tisíc, ne všichni z nich by práci uvítali, kdyby jim byla nabídnuta. To je druhá strana mince problematiky zaměstnání hendikepovaných lidí.

„Samozřejmě, není to pravidlem, ale i já mám ze své praxe i takovéto zkušenosti. Častější příčinou nezaměstnanosti zdravotně postižených však je jejich nedostatečná kvalifikace v jednotlivých profesích,“ vysvětluje situaci ředitel krajského Centra služeb pro zdravotně postižené v Karlovarském kraji Petr Končel a pokračuje: „Problémem je, že mnozí z postižených jsou starší lidé, kteří vykonávali celý život nějakou svou profesi a nic jiného neumějí. Když pak z nějakého důvodu přijdou o práci, jen část z nich mají šanci se úspěšně ´uchytit´ u nových zaměstnavatelů. A zvlášť nyní, když firmy budou brát skutečně nižší příspěvky na zdravotně postižené zaměstnance,“ komentuje Končel.

Pavel Plíchal je zdravotně postižený už třetí rok. Díky spolupráci s karlovarským Centrem služeb však práci sehnal u karlovarské obchodní firmy, která zaměstnává více než dvacet pět lidí a je tudíž povinna přijmout nejméně čtyři procenta zdravotně postižených pracovníků.

„Mám radost, že jsem sehnal místo, a také z toho, že se ke mně kolegové chovají jako k sobě rovnému,“ pochvaluje si Pavel Plíchal.

Pavel navíc zdarma absolvoval kurzy výuky na počítači, a to přímo ve výukovém středisku Centra služeb pro zdravotně postižené.

Podobně jako on mají za sebou tuto důležitou součást obecné ´vzdělanosti´, důležité při přijímacích pohovorech prakticky u každého zaměstnavatele, další desítky zdravotně hendikepovaných lidí z karlovarského regionu. „Naučila jsem se nejen základy, ale i složitější práci s počítačem. Práci jsem sice zatím nenašla, ale bez kurzů bych neměla vůbec žádnou šanci. Jako zdravotně postižená totiž kvůli potížím s páteří nemohu vykonávat tělesnou práci, takže bez ovládáníPCby to opravdu ani nemělo smysl nějaké zaměstnání shánět,“ hodnotí svoji situaci Zdena Kolářová z Ostrova. Práci shání asi půl roku, zatím bez výsledku.

„Už jsem se smířila s tím, že po snížení poplatků pro zaměstnavatele za hendikepované pracovníky to bude zase o něco složitější. V některých firmách mi to říkají na rovinu. Rozhodně ale nemám v úmyslu to vzdát,“ dodává jedna z mladých žen.