Několikadenní přestávka v otřesech země na Chebsku skončila v noci na úterý. Řadu lidí vyděsily dva noční otřesy, ke kterým došlo ve tři a čtyři hodiny v noci.

„Noční zemětřesení ve 4.14 hodin mělo sílu 3,1 stupně Richterovy stupnice. Vzniklo opět v hloubce deset kilometrů pod povrchem,“ informoval Deník Josef Horálek, seismolog Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Poprvé se země v noci zatřásla několik minut po třetí hodině. Tento záchvěv země měl sílu 2,8 stupně Richterovy škály.

„Zemětřesení začalo po období klidu a znamená to, že přichází jeho druhá fáze, kterou jsme předvídali. Je tedy opět možné, že se objeví další otřesy. Jakou však budou mít intenzitu, netušíme,“ zdůraznil seismolog.

Zemětřesný roj, který Chebsko zasáhl na přelomu let 1985 a 1986 trval zhruba trval několik měsíců a seismologové při něm zaznamenali nejsilnější otřes o síle 4,6 Richterovy stupnice.

Podle Horálka síla otřesů závisí na tom, kolik energie je v podzemí nashromážděno. Vážné nebezpečí ale na Chebsku nehrozí. Zemětřesné roje jsou podmíněné dávnou vulkanickou aktivitou. Právě na Chebsku jsou dvě nejmladší české sopky. Komorní a Železná hůrka. Pod vyhaslými sopkami je stále určitá energie, která se postupně uvolňuje – především ve formě plynů. Ty tlačí na okolní horniny, které se posunují a způsobují otřesy. Pozůstatky vulkanické činnosti jsou dodnes patrné například na mofetách – bahenních sopkách v přírodní rezervaci SOOS nedaleko od Františkových Lázní.

Jak vzniká zemětřesení na Chebsku

Zemětřesné roje západočeské oblasti jsou způsobeny směsí vody a plynu (oxidu uhličitého a helia), které se uvolňují z magmatického zdroje. Tato směs postupně tlačí na horniny okolo zlomu. Pokud tlak překročí určitý práh pevnosti, hornina praskne a dojde k posuvu bloku. Tím vznikne otřes. Za normálních okolností je hornina suchá. Proto sebou trhne pouze jednou, a vytvoří například zemětřesení o síle 5 stupňů Richterovy stupnice. V západočeské oblasti jsou však horniny o něco více plastické – kvůli směsi vody a plynů a proto hornina praská postupně, což vede k postupnému uvolňování energie.

Josef Horálek, Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky

Zemětřesné roje trápí celý region už od 6. října. První silnější otřesy, které dokázali lidé zaznamenat přišly ve středu 8. října. Intenzita záchvěvů země ale postupně narůstala. Ty nejsilnější otřesy přišly 12. října dopoledne a 14. října večer. Jejich síla byla podle seismologů upravena na hodnotu 3,9 stupně Richterovy stupnice. Otřesy doprovázelo také dunění připomínající jízdu těžkotonážního vlaku nebo přetíženého kamionu. Po nejsilnějších otřesech přišlo postupné uklidnění. To ale v noci skončilo.

„Vzbudilo mne takové divné trhnutí. Až do rána jsem už pořádně neusnul,“ postěžoval si na otřesy země Petr Dušek z Chebu. „Každou chvilku jsem se budil s tím, že něco slyším. Ale byla to auta, která jezdila okolo,“ dodal.

Vážné škody při zemětřesení na Chebsku podle odborníků nehrozí, opatrnost je ale na místě. Lidé by například neměli zůstávat pod policemi na kterých jsou umístěné těžké předměty a podobně.