VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krize ekonomiky jáchymovské lázně nepoloží

Jáchymov — "Masivní propouštění rozhodně neplánujeme," říká generální ředitel Léčebných lázní Jáchymov Eduard Bláha.

25.2.2009
SDÍLEJ:

Eduard BláhaFoto: DENÍK/Petr Kozohorský

Když se řekne Jáchymov, dluží se jedním dechem dodat: Lázně. Právě radonové lázeňství proslavilo malé městečko z podhůří Krušných hor po celém světě. Léčba vodou nasycenou radonem má v Jáchymově už více než stoletou tradici. V současné době disponuje akciová společnost Léčebné lázně Jáchymov téměř 1 300 lůžky, na nichž se vloni vystřídalo takřka 20 tisíc hostů.

Vedle tuzemců jsou nejčastějšími návštěvníky Němci, Arabové a Rusové (v tomto pořadí). Jak si lázně stojí v současné době, kdy celým světem „cloumá“ ekonomická krize?

Nejen o tom jsme si povídali s generálním ředitelem Eduardem Bláhou.

V lázních se v těchto dnech mohutně investuje. Rekonstrukce sanatoria Běhounek, výstavba bazénového komplexu Agricola… Co bylo motivem pro tyto akce zrovna v pohnuté době ekonomické krize?
To, že investice realizujeme v době krize, je spíš náhoda. Jde o akce dlouhodobě plánované. Na Běhounku jsme na přelomu let 2006—2007 zrekonstruovali čtvrté ubytovací patro a pak sledovali reakce klientů na nový standard. Poptávka po nových pokojích předčila naše očekávání, byla výrazně vyšší než u spodních pater a zároveň došlo i ke změně skladby klientely směrem k mladým tuzemským hostům. Nejpodstatnější ale bylo, že se potvrdily všechny naše ekonomické předpoklady. Proto jsme se rozhodli tento úspěšný ozdravný recept aplikovat i na zbylá 3 patra. Z několika technických chyb na 4. patře a připomínek hostů jsme se poučili, udělali pár změn, přidali projekt rekonstrukce haly, bazénu, saun, vodoléčby a restaurace a hledali ideální dobu, kdy nás bude odstávka nejméně bolet. Ta doba je v březnu, kdy je rok co rok nejnižší obsazenost. Na rekonstrukci žádáme dotaci z evropských zdrojů z programu ROP Severozápad a věřím, že uspějeme. Bez ní bychom určitě rekonstruovali, ale modernizace by nebyla takového rozsahu, jaký je k růstu konkurenceschopnosti právě nyní potřeba.
Investice do bazénového komplexu Agricola má úplně jinou historii. Prostor k takové investici v Jáchymově je řadu let. Bazén výrazně pomůže nejen lázním, ale oživí podnikatelský potenciál města. Jenže nejde jen o náročnost investice, ale i provozní financování a pomalou až nulovou přímou návratnost. Z tohoto pohledu jde spíš o investici institucionální a veřejně prospěšnou. Určenou primárně městům. Soukromý investor je ji schopen realizovat jen v případě kofinancování od státu. Proto jsme s projektem v šuplíku vyčkávali na okamžik, kdy se objeví vhodné dotační tituly. Díky tomu se realizace uskutečňuje letos, krize nekrize.
Úvaha o vybudování bazénového komplexu je stará asi čtyři roky. V té době existovaly také varianty jiného umístění. Jednou z nich byla i přestavba kulturního domu, ale projekt postupně zrál až do současné podoby.
A proč se staví právě teď? Jednak jsme chtěli úvodní bourací a výkopové práce provést v době tradiční odstávky a nejnižší obsazenosti okolních dependancí, abychom naše hosty rušili co nejméně, a pak chceme tuto téměř roční stavbu stihnout do zimní sezony, která je díky potenciálu lyžařských areálů kolem pro wellness bazén pod nimi klíčová.

Obáváte se dopadů krize?
Do budoucnosti hledíme s mírnými obavami, žádné katastrofické scénáře ale nepředpokládáme. Léčebné lázeňství na rozdíl od turismu zatím nijak významně krizi nepociťuje, ale problémy jistě přijdou. Náš obor již řadu let trápí každoroční úbytky pojištěnců a dlouhodobé posilování koruny. Obavy máme z možného snížení výběru pojistného ze zdravotního pojištění z důvodu růstu nezaměstnanosti, což může vést pojišťovny k revizi jejich plánů. To by pak mohlo znamenat výrazné restrikce při schvalování návrhů na lázeňskou péči. Navíc nyní nově nemocenskou zpočátku platí zaměstnavatel a ten jistě začne přemýšlet o tom, jak a kde ušetřit. Vzniká tak další regulační efekt, potencovaný i nižší nemocenskou. To vše dohromady nás nutí k obchodní a investiční aktivitě.

Kolik tyto akce stojí?
Obrovské peníze. S DPH je cena bazénového komplexu kolem 90 milionů korun a Běhounku přes 60 milionů. Evropské peníze na Agricolu jsou jisté, v případě Běhounku máme žádost osvědčenou a to, zda jsme uspěli, se dozvíme v létě. Převážná většina prací bude ale hotová na konci března. Na podzim budeme dodělávat poslední fázi rekonstrukce balneoprovozů, výtahy a tak dále. Stejně ale musíte na akci mít vlastní zdroje, protože financování z evropských dotací je zpětné.

Koruna je v současné době jednou z nejvíce oslabujících měn světa. Jak se to odrazí na životě lázní?
Jako exportéři jsme za to nyní rádi, i když to většina lázní na výnosech pocítí až se zpožděním, protože má většinou díky jejímu mnohaletému a místy až likvidačnímu posilování z minulosti zajištěné kurzy pod jejich současnou výší. Výnosy se rok co rok extrémně snižovaly, aniž bylo možné reagovat stejně v nákladech, a tak jen zajištění dávalo nějakou plánovací jistotu. To je i náš případ. Na druhou stranu není zdravé, když dnes padá tak překotně a do takových hloubek. Dříve či později se to projeví jinde. Třeba nám začnou růst nákladové vstupy vázané na euro a podobně.
Paradoxně může u spousty lázní dojít k poklesu počtu cizinců kvůli vysokým cenám, které ale bylo nutné nastavit díky silné koruně. První měsíc letošního roku ale tyto obavy nepotvrzuje. A předpoklad rezervací po rekonstrukci Běhounku také ne.

Odborníci předpokládají, že ekonomická krize pomine někdy na jaře 2010. Myslíte si, že to nějak výrazně ovlivní jáchymovské lázeňství?
Nemyslím. V posledních letech se nám totiž dařilo růst i v okamžiku, kdy trh pojištěnců meziročně klesal o tři až pět procent, amy byli na stejné, nebo i vyšší úrovni. Pozitivní je, že stále roste ruská klientela, jejíž potenciál je díky obrovskému trhu stále rostoucí. Udržet si počty německé klientely nás bude stát určitě hodně sil, ale pracujeme na tom.
Je ale zcela jasné, že udržet si výsledky z předchozích let bude znamenat hodně vnitřních organizačních opatření.

Vždy, když se začne nahlas mluvit o organizačních opatřeních, začnou se lidé bát propouštění. Hrozí něco takového?
Ne. Rok co rok produktivitu systematicky zvyšujeme a počty zaměstnanců klesají. V roce 2002 jsme jich měli téměř 700 a na konci roku 2008 přesně 620. Ke konci roku 2009 je cílem stav 600. Jde o plynulé a přirozené změny. Řada lidí jde do důchodu a už je nenahrazujeme a často je snižování vynucené nedostatkem kvalitního personálu, což vede k úpravám skladby péče a produktů. Masivní propouštění tedy neplánujeme.

Autor: Petr Kozohorský

25.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie, ilustrační foto.

Kriminálník zapálil vánoční strom města. A to nebylo vše

Ilustrační foto.

Turistům se v Karlovarském kraji líbí. A tak jich sem přijelo zase více

Déčkaři své Divadelní putování zakončili v Jakubově

Karlovy Vary - Divadelní studio D3 rozšířilo své kočovné působení. Po legendárním Vagantu letos poprvé vyrazil na svou pouť DivPut, jinak známý také jako Divadelní putování.

Rytířům první příprava sedla, Vary přehráli 3:0

Kladno – Druhé přípravné utkání před sezonou hokejisté Kladna už zvládli. Nově rodící se tým se předvedl poprvé před sedmi stovkami vlastních diváků v dobrém světle a ještě na jaře extraligové Karlovy Vary přehrál 3:0. Závěr utkání sledoval i hvězdný majitel klubu Jaromír Jágr.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Cizinci na čtyřkolkách si s našimi zákony vůbec hlavu nelámali

Pernink, Karlovy Vary – Naprosto arogantně si počínalo pět řidičů čtyřkolek z Belgie, kteří si patrně přijeli do Karlovarského kraje zařádit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení