Lesní i dravá zvěř je odříznutá od zdrojů potravy

Kvůli souvislé vrstvě sněhu s ledovou krustou je totiž odříznutá od přirozených zdrojů potravy. Myslivci se tak snaží zvěř přikrmovat. Místy se ale jen stěží dostanou ke krmelcům. „Zvěři musíme pomoci zajistit potravu a umožnit jí tak přežít těžké zimní období. Při silných mrazech a sněhové pokrývce je nutné přikrmovat zvěř i několikrát týdně,“ říká Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. Do krmelců nosí myslivci hlavně kvalitní seno, pokud se ke krmelci však dostanou. „Jsou místa, kam není možné krmivo dopravit ani pomocí terénních vozů. Vypomoci mohou traktory. V krajním případě přicházejí na řadu sněžnice a běžky. V horských oblastech však dojít jen tak s nějakým batohem zásob na zádech nestačí. Jedním z řešení, jak zvěř před takovýmito podmínkami zvláště v horských oblastech uchránit, je vybudování nových přezimovacích obůrek. Myslivci by zde měli usnadněnou práci s dokrmováním a zvěř by nezpůsobovala škodu okusováním dřevin,“ doplnil.

Že je letošní zima ke zvěři krutá, potvrzuje i správce Záchranné stanice handicapovaných živočichů Drosera v Bublavě na Sokolovsku Vladimír Tomáš Smolík. Ten během zimy vyjel k záchraně řady zvířat, zejména dravců nebo labutí. „Zvířata jsou hladová a zesláblá. Kvůli množství sněhu si těžko hledají potravu,“ potvrdil. „Stahují se tak blíže k lidem. Například dravce je mnohem častěji vidět u silnic, kde bývají mršiny po zvěři, která skončila pod koly aut. To je pro ně snadná potrava, avšak pak také často skončí se zraněním od auta,“ uvedl správce. Jen za poslední dny ošetřil čtyři živočichy. Za zimu už pak má na kontě dvanáct výjezdů. „Ohroženy jsou i labutě, které když zapadnou do sněhu, už se z něj nedostanou,“ pokračoval. Ve stanici zůstávají zvířata pět až deset dní, kdy je stanice přikrmuje a čeká na to, až naberou sílu. Pak je opět vypustí do volné přírody. „Celý uplynulý rok včetně zimy byl poměrně náročný. V našich rukou skončilo přes 250 zvířat. To je vysoké číslo. Běžně to bývá kolem stovky,“ dodal Smolík.