„Nejde jenom o výsadbu stromů, ale také o jejich individuální ochranu proti loupání a vybudování infrastruktury pro efektivnější snižování stavů spárkaté zvěře. Projekt je realizován proto, že v Krušných horách v současnosti převažují smrkové monokultury, které jsou velice nestabilní a představují riziko pro mnoho funkcí lesa,“ uvedl k projektu Karel Picura, lesní správce města Boží Dar.
S očekávanou změnou klimatu podle Picury toto riziko dále stoupá. Původně do 16. století byly krušnohorské lesy rozmanité, smíšené převážně z buku, jedle a smrku. „Dřevinné složení se měnilo podle nadmořské výšky. Příčinami úbytku rozmanitosti lesů v regionu byla rozsáhlá hornická činnost, imisní škody způsobené hnědouhelnými elektrárnami v minulém století a po desetiletí přetrvávající nepřirozeně vysoké stavy jelení zvěře.
Přemnožená jelení zvěř blokuje přirozenou obnovu přimísených dřevin, keřů a bylin. To vede k trvalému ochuzování druhové skladby rostlin, savců, hmyzu a hub,“ poznamenal Picura.Výsledkem projektu má být vytvoření předpokladů pro částečný návrat k přírodě bližšímu lesu, jenž bude lépe odolávat očekávané klimatické změně.