Muzejní noc přiblížila architekturu města

Tématem byla letos architektura města, s níž účastníky akce seznámili historici Lukáš Svoboda a Jan Nedvěd, kteří se pro tento večer vžili do rolí slavných architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, a Stanislav Burachovič. Ten si pro muzejní noc připravil přednášku o zlatém věku Karlových Varů, tedy o době mezi lety 1870 a 1914.

„Každý rok máme nosné téma. V minulosti to byli například slavní návštěvníci Karlových Varů či největší pohromy, které město postihly. Letos to byl právě vývoj architektury,“ uvedl Stanislav Burachovič, kterého jeho kolegové překřtili na Genia loci (Ducha místa, z latiny).

„Nedá se říci, že by byl zlatý věk Karlových Varů mou oblíbenou historickou epochou. Mám rád celou historii města. Toto období je ovšem fascinující svým stavebním boomem,“ řekl k tématu své přednášky karlovarský historik. Stavební rozkvět města dokumentoval následujícím faktem: „Během jednoho roku zmizelo z mapy města na pět desítek domů. Za stejnou dobu se ovšem postavil stejný počet objektů!“

Počet návštěvníků letošní muzejní noci považuje Stanislav Burachovič za standardní. „Jsme dost limitováni místem, protože už nemáme k dispozici muzeum Zlatý klíč. Sedmdesát lidí je počet tak akorát,“ řekl. Vedle panelů dokumentujících architektonický vývoj města v průběhu staletí, které vznikly speciálně pro letošní muzejní noc, si mohli návštěvníci prohlédnout i novou expozici lidových řemesel na západě Čech, která vznikla ve spolupráci s Národním muzeem v Praze.