Z tohoto dokumentu pak budou vycházet při sestavování svých územních plánů i obce. K tomu, jak je trasa obchvatu naplánovaná, má však výhrady společnost Sedlecký kaolin a také obec Jenišov. Společnost Sedlecký kaolin už dokonce dala podnět k přerušení projednávání územní studie severozápadní části obchvatu Karlových Varů.

Vytyčená trasa velkého obchvatu Karlových Varů, který se ve směru od Sokolova téměř dotýká Jenišova a pokračuje kolem Počeren, Staré Role, Sedlece a Otovic dále k Dalovicím, vznikla už před mnoha lety. A ve své podobě byla v podstatě přenesena i do ZÚR KK. „Navrhujeme vyhledat alternativní trasu, která bude probíhat severněji od zastavěných částí Počeren, Staré Role a severozápadně od zastavěných částí obce Jenišov.

Například s možným napojením na plánované dopravní stavby u Chodova na Sokolovsku, případně směrem přes Loketskou výsypku zpět na silnici R6.

V rámci vyhledávání nové trasy se předpokládá důkladné vyhodnocení veškerých limitů. Zejména pak v oblasti nerostného bohatství, konkrétně chráněných ložiskových území, výhradních ložisek kaolinu a bentonitu," řekl Deníku Radomil Gold, ekonomický manažer společnosti Sedlecký kaolin.

A k tomu podrobně vysvětluje důvody, proč vlastně společnost Sedlecký kaolin nesouhlasí s naplánovanou trasou velkého obchvatu krajské metropole.

„Neztotožňujeme se s konstatováním, že tuto trasu nelze plánovat v jiném prostorovém vymezení než v koridoru zaneseném do ZÚR KK. Z hlediska snahy o nalezení konsensu nad takto zásadním územním záměrem by bylo prospěšné, kdyby nejdříve došlo k vyhledání optimální trasy předmětné části obchvatu. A teprve poté došlo k vymezení koridoru v rámci nejbližší plánované změny zásad územního rozvoje," konstatoval Gold.

Podle Golda vznáší společnost Sedlecký kaolin připomínku ke zvolenému postupu proto, že v podstatě neumožňuje vyhledat optimální variantu ve vazbě na stávající limity v dotčeném území. Poznamenal, že schválením navrhované varianty územní studie se pak v souladu se zákonem stane podkladem pro politiku územního rozvoje.

„Tím dojde k jejímu postupnému zakomponování do územních plánů měst a obcí, tedy k definitivnímu a nezvratnému procesu. Dotčené subjekty v daném území se tak stanou rukojmími nesprávného postupu při pořizování ZÚR KK. Pořizování takto zásadního a strategického dokumentu mělo předcházet zpracování mnoha neméně důležitých územně plánovacích a analytických podkladů. Zejména vyhledání tras liniových staveb a zpracování krajské surovinové politiky," poznamenal Gold.

V této souvislosti dává Sedlecký kaolin podnět k zadání pro vyhledání nové trasy obchvatu mimo koridor vymezený v ZÚR KK. A to s cílem získat územně plánovací podklad pro změnu koridoru v ZÚR KK s následným pořízením nové územní studie jiné trasy obchvatu.

Sedlecký kaolin dále požaduje odstranění kolizí s výhradními ložisky nerostných surovin, důkladné a objektivní vyhodnocení jejich využití a vypracování návrhů na dopravní napojení a propojení přístupových a přepravných tras spojených s těžbou a přepravou surovin.

Jak vyplývá z materiálu zpracovaného společností Sedlecký kaolin, je vymezení některých koridorů na navrhované trase obchvatu dokonce v přímém rozporu s koncepcí územního rozvoje, protože není minimalizován konflikt s ochranou přírody a krajiny i civilizačními prvky. Důkazem mají být například koridory v celkové šíři 300 až 500 metrů, které zasahují do chráněných ložiskových území, do stávajících staveb rodinných domků a průmyslových objektů.

Dále do nově postavených a zkolaudovaných obytných domů a do pozemků, které jsou už nyní v územních plánech měst a obcí určeny pro bydlení. To je případ části území ve Staré Roli, Dalovicích-Vysoké, Čankově nebo Počernech, Rosnicích, Sedleci, Bohaticích, Otovicích a v Sadově.

Několik koridorů pro vysokorychlostní silnice zasahuje do připravované výstavby rodinných domů v Ruprechtově, v oblasti Velkého Rybníka a ve Staré Roli. Tyto koridory jsou navrženy v oblastech, kde by se měla rozvíjet „klidová výstavba" rodinných domků. Jejich vytyčením přitom dochází ke zhoršení kvality bydlení a k narušení celého zastavitelného území i krajiny.

„Jako argument v žádném případě neobstojí, že ZÚR KK stanovují úkoly a požadavky pro územní plánování obcí s akcentem na upřesnění vymezení ploch pro kapacitní silniční propojení. Praxe ukazuje, že se tak v žádném případě neděje. Při projednávání územních plánů obcí v Karlovarském kraji se opakovaně setkáváme se situací, kdy jsou do územních plánů bez bližšího upřesnění přenášeny trasy dopravních staveb včetně koridorů, s odůvodněním nutnosti dodržovat schválené ZÚR KK," dodal Gold.

Stát, prostřednictvím Ministerstva dopravy, potažmo své příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále ŘSD), která vykonává vlastnická práva státu k nemovitostem, jež tvoří silnice I. třídy a dálnice, ve svých vyjádřeních k jednotlivým územním plánům dotčených obcí jasně deklaruje, že nechce být manipulován do role budoucího investora, a zároveň důrazně upozorňuje, že takzvaný severní obchvat Karlových Varů není zahrnut v rozvojové koncepci státní silniční sítě, a to ani v dlouhodobém výhledu.

Zároveň upozorňuje, že tento záměr není ani v dokumentu Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2040, schváleném Ministerstvem dopravy ČR v roce 2010. Stejně tak odmítá, aby bylo případné uplatnění předkupního práva na dotčených pozemcích uvedeno ve prospěch ČR.

V tomto kontextu lze jednoznačně konstatovat, že investorem záměru nebude stát. Potenciálním investorem nebude ani Karlovarský kraj, který ve svých Zásadách územního rozvoje tento záměr neustále prosazuje, ale dle Plánu rozvoje Karlovarského kraje rozhodně s vlastní realizací nepočítá.

Z tohoto pohledu je podle názoru naší společnosti vytvořen dostatečný časový prostor pro realizaci námi navrhovaných řešení.

Ve stanovisku společnosti Sedlecký kaolin je v závěru zdůrazněno, že na realizaci problematické části obchvatu není prokázán veřejný zájem. Z těchto důvodů je nad ně postaven zájem ochrany soukromého vlastnictví a ochrany nerostného bohatství.