V současné době je jen málo obcí, které nenaříkají nad tím, že nemají praktického lékaře. Vy jste začal ordinovat v Hroznětíně a Merklíně, kde lékaře radnice dlouho sháněla. Proč jste se rozhodl léčit lidi právě zde?

Pro toto místo jsme se s manželkou rozhodli kvůli dětem. Je tady čistý vzduch, sportovní vyžití a krásná příroda. Hlavním důvodem ale bylo 1200 pacientů, kteří zoufale potřebují lékaře, aby nemuseli za péčí dojíždět. Proto jsem se přihlásil do 4. výběrového řízení VZP a jako jediný účastník toto řízení i vyhrál.

Jste s praxí spokojen? Co vám obce nabídly?

Obce nám nabídly levnější nájemné za ordinace, platíme jednu korunu za metr čtvereční měsíčně. Dále nám pomohly se zakoupením přístrojového vybavení. V obou ordinacích bude od nového roku EKG (v Merklíně již je), dále máme v obou ordinacích přístroj na měření INR, CRP a glykovaného hemoglobinu. Výhodou je, že například předoperační vyšetření u méně komplikovaných pacientů je možné absolvovat u nás v ordinaci, a není nutné jezdit do Ostrova. Obce nám dále pomohly s propagací pomocí letákových akcí do schránek občanů.

I přes tuto vydatnou pomoc ale byla vstupní investice do rozjezdu obou ambulancí v řádu stovek tisíc korun a ty jsme si museli půjčit, a tedy je i splácíme. Praxe praktického lékaře je bohužel podnikání jako každé jiné, pokud se neuživíte, tak zkrachujete. Jsme placeni pouze podle počtu zaregistrovaných lidí, říká se tomu kapitace. Abych nezapomněl, v Merklíně nám pan starosta nabídl obecní byt, který se nachází přímo nad ordinací, takže to po ránu do práce nemáme daleko, když začínáme v Merklíně.

Říkáte nemáme do práce daleko?

Říkám nemáme, protože moje manželka je zároveň i registrovaná zdravotní sestra. Kdybych měl platit ještě zdravotní sestru, tak nikdy nemůžu tu praxi tady znovu otevřít, protože by to byla ekonomická sebevražda. Když jsme vloni 1. září začínali, tak jsme měli nula pacientů. Koncem loňského roku jich máme registrováno kolem 530. Za necelé čtyři měsíce to není špatné číslo, ale stále doufáme, že se zaregistruje víc lidí, abychom ekonomicky tady ty ambulance udrželi.

Lidé by si měli uvědomit, že pokud to tady nedopadne a neudrží se tu praktik, co má za ženu sestřičku, a tudíž nejnižší možné náklady, tak to tady po nás pravděpodobně již nikdo nikdy znovu neotevře. Toto je bohužel ekonomická realita. My ale věříme, že nás spoluobčané padnout nenechají.

Spoluobčané?

Ano. Od loňského srpna máme trvalé bydliště v Merklíně a naše děti tu chodí do školky. My jsme pro to, aby tady mohla být ambulance praktického lékaře, udělali opravdu maximum. Teď už záleží jen na lidech, jestli tu péči tady doopravdy chtějí. Bohužel, počítají se jen skutečně zaregistrovaní pacienti a těch není zatím ani polovina z původního počtu.

Praktičtí lékaři stárnou a praxe zavírají. To ale není váš případ. Proč jste se rozhodl právě pro praktickou medicínu? V čem spatřujete její výhody?

Praktická medicína je velice široká, velmi rozmanitá, a tím pádem zajímavá. Nikdy dopředu nevíte, kdo vejde do ambulance a jaké bude mít potíže. Výhodou oproti práci v nemocnici nepochybně je, že každý den můžu dát svým dcerám pusu na dobrou noc a vyspat se ve vlastní posteli.

Mohou k vám lidé přijít bez obav, že je odmítnete? Co potřebují k tomu, aby se u vás mohli zapsat? V čem jim můžete pomoci kromě běžných vyšetření? Můžete je například doporučit ke specialistům?

Rád přijmu všechny nemocné, kteří se k nám přijdou zaregistrovat. Dveře jsou u nás otevřené. K zápisu je potřeba přijít s průkazem pojištěnce a podepsat registrační lístek. Všem zaregistrovaným pacientům děláme kompletní lékařské vyšetření, včetně odběrů. Součástí vybavení ordinace je EKG, které natáčíme v rámci prevence od 40 let, a přístroj na měření INR, CRP a glykovaného hemoglobinu. Na základě laboratorních výsledků a klinického nálezu pacienty následně odesíláme na vyšetření ke specialistům, je-li to nutné.

Léčíte pouze dospělé, nebo se na vás mohou obrátit i děti? Pokud ano, od kolika let?

Léčíme dospělé. Děti se k nám mohou registrovat od 16 let. Obecně platí, že lidé musejí mít ke svému lékaři důvěru.

Je obtížné takový vztah mezi lékařem a pacientem vybudovat?

Abych mohl lidi dobře léčit, musejí mi říct, co je opravdu trápí, musejí být ke mně upřímní a nesmějí mi lhát. Bez toho nelze vybudovat rovnocenný vztah. Já lidem věřím, že mají potíže, a také jim nelžu.

Máte v plánu za imobilními pacienty třeba dojíždět? Nebo to známe jen z filmů…?

Za imobilními pacienty v naší spádové oblasti v případě potřeby docházíme. Například léčíme většinu klientů v domově pokojného stáří v Hroznětíně, kam pravidelně chodíme.

A na závěr: co byste si přál do nového roku? A co byste vzkázal svým pacientům?

Naším společným přáním je praxe v Hroznětíně a Merklíně udržet. Proto všem, kdo nám doposud věřili a přišli se zaregistrovat, velice děkujeme a přejeme vše nejlepší v roce 2017. Těm ostatním, co nejsou registrováni u nás ani nikde jinde (a jsou jich stovky), přeji pevné zdraví. Až oni budou potřebovat lékaře, možná tu právě pro jejich lenost, nezájem a lhostejnost již žádný praktický lékař nebude, a tím pádem zničí tu šanci i pro ty ostatní, co naši péči potřebují již nyní.