Velká čtvercová budova Vojenského lázeňského ústavu ukrývá řadu stavebních, historických i uměleckých pokladů. Sama budova je na seznamu kulturních památek. Byla postavena v letech 1850-55 a v roce 1905 byla zvýšená o jedno podlaží.

V klidném stinném prostoru rozlehlého nádvoří najdeme zajímavou kamennou kašnu. Za květinami, které starou kašnu zdobí, stojí vysoký žulový podstavec s bustou lékaře rakouské armády. Jméno čteme na podstavci: De Gallus Riter von Hochberger. Pomník původně stával v místech, kde se dnes nalézají Lázně V. V roce 1855 byl přemístěn na nádvoří ústavu, neboť významný karlovarský lékař Hochberger byl iniciátorem stavby vojenského lázeňského zařízení.

Mezi prvním a druhým patrem vystupuje z masy okolního hladkého zdiva arkýř barokizujícího tvaru. Vlevo i vpravo od centrální vitráže kaple v hlubokých půlkulatých výklencích stojí sochy svatých. Do této kaple vede i zvláštní uzoučké schodiště.

Vysoko na vnitřní římse čtyřpodlažní budovy je velký černě zbarvený stroj času. Ten každou čtvrthodinu svým zvoněním hlasitě oznamuje všem v celém areálu neúprosný fakt, že on je jediný, kdo se nedá zastavit…

V pravém rohu nádvoří u zdi nalézáme vysoký kamenný obrubník. Na něm leží plechové víko, po jehož zvednutí hledíme do tajemného podzemí. Zde ve věčné tmě vyvěrá do vřídlovcem poglazurované mušle “ druhý „ zapomenutý Sadový pramen.

V prvním patře budovy v samém středu dlouhé chodby můžeme nahlédnout do krásné kaple. Za vysokou okrasnou mříží vidíme oltář, kříž s Kristem a dvěma postavami klečících andělů. Oltář je zhotoven z pravého kararského mramoru. Dominantní sousoší je dílem sochaře Václava Levého, přítele známého českého malíře Josefa Mánesa. Prostor dále zdobí čtyři nástěnné a jedna stropní freska. Kaple je prosvětlená barevnou vitráží. Celá kaple byla dokončena 12.7.1885.

V přízemí můžeme spatřit dílo nejvzácnější: ohromný obraz „ Objevení Vřídla Karlem IV.“ Obraz zakrývá celou čelní stěnu od podlahy po strop a od zdi ke zdi. Je ve starém masivním pozlaceném rámu na plátně 4,5 x 3,5 metru. Mistr Vilém Kandler na něm zobrazil známou legendu objevení zdejších termálních pramenů.

Na rozlehlém plátně je v životní velikosti ztvárněna desítka postav, které jsou umístěny do romantické zalesněné krajiny. V tajuplném šerosvitu údolí vyvěrá vroucí voda. Bájní lovci se psy udiveně hledí na tryskající gejzír a jen moudrý vladař již tuší velký význam tohoto nečekaného objevu. Obraz byl namalován na objednávku Karlovy univerzity k pětistému výročí založení. Mistr tvořil dílo ve „věčném městě“ Římě, v místě pro tvorbu umělců požehnaném. V roce 1860 zakoupil obraz zdejší vojenský ústav. Bylo to moudré rozhodnutí. Je však velká škoda, že již přes sto padesát let je toto významné dílo utajeno před širokou veřejností našich i zahraničních návštěvníků Karlových Varů.

Jiří Böhm