Ve středu zasedl parlament naposledy. Ne, nevíme nic zákulisního, mluvíme o Karlovarském dětském parlamentu, který si tak prožil svůj první rok v lázeňském městě.
„Byla to pro mě skvělá zkušenost. A to i přesto, že jsem byl nedobrovolně vybrán školou na tuto pozici. Teď jsem za to ale šťastný," popsal své pocity loučící se deváťák Šimon Jančus.
A jak vypadá práce dětského parlamentu v praxi? Vybraní zástupci z deseti základních, střední a jedné vysoké školy se scházejí jedenkrát za měsíc. S sebou nosí návrhy, které předkládají nejvyšším představitelům magistrátu.
Nejčastěji se jedná o připomínky, které posbírají vlastním blouděním po městě či slyší od svého okolí. „I pro nás je to přínosné a hlavně inspirativní. Proto bych byl rád, aby se podobně kvalitní tým sešel i po prázdninách," řekl primátor Petr Kulhánek.
Nejvíce se na posledním zasedání přetřásala témata nekvalitní dlažby na třídě TGM či nové umístění K-Centra vedle garáží Dopravního podniku. „Rodiče mé kamarádky se bojí pustit ji ven. Navíc o tom nebyli vůbec informováni," zněl argument ze strany studentky. Na to reagoval náměstek primátora Jaroslav Růžička. „Už když jsme vytipovávali lokality, ptali jsme se občanů a dokonce to zveřejnili i v našich Radničních listech," odvracel útok. Studentka na konec diskuze prohlásila: „Moc lidí v této lokalitě nebydlí, tak se to mohlo vyřešit lepší osobní cestou."
Jiné starosti měl zástupce základní školy Konečná. „Všechny návrhy vytvořily moje kolegyně a ty se dneska vypařily. Sám nevím, co tam napsaly za dotazy," prohodil smutně. Nebyl to však problém jen této školy. Načasování poslední schůzky v posledním týdnu školy se projevilo na docházce. „Normálně nás je tu plná místnost," komentoval pohled na poloprázdnou místnost jeden ze školních poslanců.
Za první rok se studentům povedlo několik úspěchů. „Předložili jsme návrh na zvýšení počtu míst, kde mohou volně pobíhat psi. Podle slov pana Růžičky už se na tom intenzivně pracuje," uvedl jeden z příkladů Šimon Jančus. Ten se netajil svým nadšením z nově nabytých zkušeností. „Konečně začínám vidět politiku jinak, už to pro mě není tak velká španělská vesnice."