ČTK o rozhodnutí informoval primátor města Petr Kulhánek (KOA). Nový statut nahrazuje stará pravidla z roku 1956, která už potřebám ochrany lázní nevyhovovala.

Schválení statutu je důležité nejen pro Karlovy Vary, ale také pro další lázeňská města v Česku, poznamenal Kulhánek. Karlovarský statut byl pro ně jakýmsi pilotním projektem, z něhož hodlají vycházet při zpracování svých nových pravidel pro ochranu lázní, uvedl primátor. „Nový statut je základním nástrojem pro ochranu toho nejcennějšího, co máme. Tedy léčivých pramenů a prostředí lázní," konstatoval Kulhánek.

Přestože byl původní statut z roku 1956 několikrát novelizován, bylo to podle náměstka karlovarského primátora Jiřího Klsáka (KOA) spíše ke škodě věci a vznikl zmatečný dokument, který nikdo nedodržoval. „Po schválení statutu by se už nemělo stát, že ve městě někdo postaví nevhodné objekty, jako je například garážový dům u Imperialu," dodal náměstek.

Norma například zakazuje právě výstavbu garáží a dálnic na vnitřním území lázeňského místa, vjezd vozidel na kolonády a přilehlé veřejné prostory či blikající a zvukové reklamy nebo ohňostroje jen s výjimkou silvestrovských. Podle nového statutu nelze v lázeňském centru krmit holuby, kouřit a chovat hospodářská zvířata.

Statut především rozšiřuje ochranná pásma léčebných zdrojů z hlediska činností, které se tam mohou dělat, vysvětlil nedávno legislativní náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek.

Na přípravě normy spolupracovaly město i Karlovarský kraj, navazuje na lázeňský zákon a formálně má podobu nařízení vlády. Lázeňská tradice trvá v Karlových Varech již téměř 650 let.

Norma v přílohách přesněji vymezuje územní rámec, tedy vnitřní a vnější území lázeňského místa. Stanoví také omezení související s jeho výstavbou a rozvojem a upravuje činnosti, které se v lázeňském místě omezují a zakazují, a zařízení, která se v něm nesmějí zřizovat.

Statut stanoví mimo jiné omezení pro technologie překračující limity emisí znečišťujících a pachových látek či umísťování staveb a provozů, kterými by trvale klesla výměra parků a ploch vzrostlé zeleně. Podle lázeňského zákona může ministerstvo zdravotnictví uložit pokutu až pět milionů korun tomu, kdo vykonává činnost zakázanou v lázeňském místě.

Karlovy Vary v současnosti usilují rovněž o zvýšení lázeňského poplatku na dvojnásobek. Nyní pacienti za den pobytu v tuzemských lázních platí 15 korun. Poplatek 30 korun by měl být stropem a přesnou sazbu by si pak určila radnice každého lázeňského města. „Zvýšení poplatku souvisí se zákonem o místních poplatcích a na této úpravě se pracuje," řekl Kulhánek.

Karlovy Vary leží na soutoku řek Teplá a Ohře na okraji chráněné krajinné oblasti Slavkovský les v západních Čechách. Zpočátku se tam léčilo výhradně koupelemi v horké minerálce, od roku 1522 se využívají také pitné kúry. Pro léčbu je důležité i unikátní klima v údolí řeky Teplé.

V současnosti má osvědčení jako přírodní léčivý zdroj 19 pramenů, na vnitřním území města je přes 80 výronů termální minerální vody a zřídelního plynu. Lázeňskou léčbu podstupují lidé s poruchami zažívacího traktu, látkové výměny, cukrovkou, dnou, nadváhou, chorobami pohybového ústrojí a nemocemi jater, žlučníku, žlučových cest, slinivky a pacienti po léčbě rakoviny.