Tady je potřeba omezit počet lidí, kteří se scházejí veřejně i soukromě. Zejména v uzavřených prostorách, venku však pravděpodobně též. Děje se to v Madridu i v Londýně a situace v české metropoli lepší není. Neexistuje zatím jiný způsob, jak zabránit šíření epidemie, než omezit lidské potkávání.

Dobré informace jsou stejně důležité jako zákazy a příkazy. Současný stav je krušný. Vezměme pár příkladů. Roman Prymula odhadoval počet pozitivních případů na šest až osm tisíc. Jan Hamáček na tři až šest tisíc. Věhlasný lékař mluví o čtyřech tisících a varuje před zahlcením nemocnic.

Zavírat, nebo nezavírat? Zavírat s mírou a rychle

Věhlasný ředitel nemocnice to odmítá, lůžek je prý dost. Pan Prymula ale volá do boje s nemocí dobrovolníky, co kdyby lékařům došly prostředky a síly. V tom se, u všech covidů, ani čert nemůže vyznat!

Nelze brát lidem právo na svobodné vyjádření názorů (když jiných práv moc nezůstává). Sami odborníci by si ale měli uložit určitý informační půst a nevystupovat neustále veřejně s odhady, prognózami, strašením či uklidňováním.
To, co se děje, je totiž šeredně vážné.

Za vládu a veřejnost by měla vystupovat jedna dáma či jeden pán. Každý den ve stejnou dobu klidně poreferovat o tom, jaký je stav epidemie, jaké jsou možné scénáře a jaká opatření se chystají. Toto sdělení by mělo být pro všechny závazné. Aby například školy nekničely, že s nimi nikdo velmi rozumný návrh na ředitelské volno nekonzultoval.

Toto vystoupení by zároveň mělo obsahovat jasný postup toho, co chce vláda udělat pro zlepšení situace občanů. Nyní jsou například zcela přetížena testovací místa. Kdy otevřeme nová? Hygiena nestíhá trasovat. Jak ji posílíme? Hospodští se třesou o přežití. Mají šanci na nějaký státní příspěvek?

Prymulovo číslo

A na závěr by měla padnout doporučení pro lidi a pro firmy. Opakování tří R – roušky, rozestupy, ruce, je výtečné, ale nestačí. Lidé potřebují konkrétní návody pro konkrétní situace.

Pokud nebude vláda schopna jmenovat paní či pana „AntiCovid“ a jednoznačně informovat lidi, hrozí skutečné nebezpečí. Část lidí už politikům nedůvěřuje, na všechna opatření kašle, protože v rozporu s fakty věří mýtu o „chřipečce“. Druzí se zas děsí do morku kostí. Strach je oslabuje vůči covidu i vůči dalším chorobám.
Vládo, jednej! Včera bylo pozdě.