Pětikoalice tak dlouho odmítala plošná opatření, až se rozhodla k nim přistoupit. A přitom trvat na tom, že jimi nejsou. Ačkoliv drahota zasahuje už nejen nízkopříjmové obyvatelstvo, ale i střední třídu, Fialův kabinet není schopen překročit vlastní ideologický stín. A tak předvedl neuvěřitelný taneček kolem pětitisícového bonusu na děti do 18 let.
Nejdříve lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka sdělil, že přídavek se bude týkat rodičů s čistým příjmem do jednoho milionu korun. Odpírači helikoptérových peněz se vyděsili a po třech dnech ministr financí Zbyněk Stanjura přišel s korekcí směrem k hrubé mzdě. To muselo způsobit úřednictvu vrásky, protože všechny dávky se vztahují ke mzdě čisté, neboť pro kondici domácností je zásadní, kolik jim reálně přistane na účtu.
A přidaly se další otazníky. Proč je příspěvek ohraničen věkově, nikoli věcně? Kdo na něj bude mít nárok v rodinách se střídavou péčí? Jaké příjmy se do limitu budou započítávat? Zkrátka vláda zjistila, že je víc otázek než odpovědí, takže rozhodnutí o podobě bonusu odložila o týden.
Premiér Fiala místo pokorné omluvy nezapomněl vynadat svému předchůdci Babišovi a okřiknout ho, že by měl mlčet, a ne kabinet kritizovat. Jenže od toho lídr opozice je. Navíc teď má v mnohém pravdu, neboť lidem v nesnázích se musí pomoci rychle, nečekat na předvolební měsíc a nevymýšlet složité cesty k vylepšení jejich finanční situace.
Sousední země zvolily jednoduchou cestu. Poslaly všem lidem v určité příjmové kategorii nebo vychovávajícím dítě jednorázovou dávku, aniž by museli cokoliv prokazovat. Nebo zvýšily přídavek na dítě či slevu na poplatníka. Česká vláda se motá v kruhu a je sinalá hrůzou, že by pár stovek navíc dostal někdo, kdo by na ně podle tabulek a sto padesáti kritérií neměl nárok. A navíc to ani neumí lidem vysvětlit.