Kliknutím zvětšíteNaše doba se už nevyznačuje vypjatou sexualitou, ale tím, že o sexualitě vypjatě mluví. O svobodě, o právech a pocitech s ní spjatých, o všem, co se nějak pojí s pohlavím. Přeme se, zda je to společensky zásadní, nebo jde jen o podobu neurózy blahobytné západní civilizace.
Ale skutečný sex a erotika jako by při tom sporu stály stranou, jako by jejich síla a kouzlo, které od věků roztáčejí svět – svět reálný, stejně jako ten neskutečný – nebyly už zdaleka tak podstatné jako dřív (nekonečné množství prázdného komerčního porna s tím nemá co dělat).
Dohady o pohlavích a nakládání s nimi mají ve štítě svobodu člověka, ale jeho erotická touha je nezajímá, není v nich pro ni místo.
Proměnilo se i vnímání humoru se sexuálním podtextem. Protože jsem však přesvědčen, že humor z hloubi věcí s časem nevyvane jako vůně, vzdám tu erotice hold groteskou, zkratkou rodinné historky, třebaže riskuji, že bude přijata rozpačitě a někdo mě třeba obviní ze sklonu k sexismu.
Jednoho letního rána, v časech, kdy se v tramvaji sedělo ještě na podélných lavicích, jela do zaměstnání naše vzdálená příbuzná Jaruška. Jarušce tehdy ještě nebylo pětadvacet a byla obdařena dechberoucími, alabastrovými pětkami.
Vyprávěla, že na hypnotizovaný a zároveň hypnotický výraz toho muže, který stál celou cestu nad ní, nikdy nezapomene. Snad se prý i styděl, ale nedovedl stud ovládnout a zíral jí do výstřihu tak upřeně, že cítila, že jí na prsa vypaluje vyznání. Jaruška se v minulosti nad kávou a cigaretou mé matce několikrát svěřila, že se v ní tenkrát v tramvaji praly nelibé pocity s libými.
Na jedné zastávce, když se dveře tramvaje otevřely, muž nad Jaruškou vyhrkl chraptivým hlasem: „Promiňte, slečno,“ načež se pustil madla a obě ruce zabořil do jejích ňader. Několikrát zakroužil dlaněmia sevřel prsty, jako by hnětl těsto na knedlíky. Potom se hbitě prodral cestujícími, vyskočil zavírajícími se dveřmi na refýž a ztratil se v ulicích východního bloku sexuální revoluce.
14
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
