V roce 2021 skončilo více než dekádu trvající období, které se na trhu se zemním plynem projevovalo relativním přebytkem. Rok 2021 přinesl skokový růst cen zemního plynu, na kterém se podílela celá směsice faktorů. Ovšem ve zkratce řečeno, v roce 2021 prostě trh se zemním plynem neustál skokový nárůst poptávky na konci pandemie. Jak ale došlo k tomuto náhlému nárůstu poptávky?

Hlasy Deníku.Zdroj: DeníkV roce 2020 globální ekonomiku zasáhla pandemie, což znamenalo útlum výroby. V roce 2021 pak naopak přišla až panická poptávka po všem, a to včetně energetických komodit. A do toho ve stejnou chvíli zaúřadovala celá řada nepříznivých klimatických jevů. Na začátku roku 2021 zvyšovalo chladné počasí spotřebu zemního plynu v Asii. Velcí dovozci (jako Japonsko nebo Jižní Korea) následně doplňovali zásoby po chladné zimě. Na trh proto mířilo menší množství dodávek, ačkoliv třeba Spojené státy ve stejné době zvyšovaly vývoz. Současně silně rostla i poptávka po plynu z Číny, protože čínská ekonomika se dokázala dostat z koronakrize rychleji než zbytek světa. Cena plynu tak už jen z těchto titulů raketově rostla zejména v Asii.

Václav Krása
Loterie nepomáhají neziskovému sektoru

A aby to nebylo všechno, tak spotřeba plynu se dál zvyšovala v důsledku chladné zimy a následného doplňování zásobníků i v Severní Americe. Obraz zkázy dokreslilo to, že v Brazílii a Turecku zavládlo nejhorší sucho za dekádu, což snížilo produkci vodních elektráren. Ta byla nahrazována mimo jiné zvýšeným využitím plynových elektráren, což znovu podporovalo poptávku po zemním plynu. K tomu všemu stabilně pak rostla poptávka po zemním plynu prakticky ve všech rozvíjejících se zemích jihovýchodní Asie, např. v Indii nebo Pákistánu.

Abychom nezapomněli na druhou stranu nabídky, i tam byly problémy. Například nepříznivě zafungovaly plánované i mimořádné výpadky těžby a produkce LNG z důvodu poruch na zařízeních. Navíc trh s plynem doběhlo to, že byla v pandemickém roce 2020 odkládána pravidelná údržba těžebních zařízení na nalezištích plynu. Ta byla často prováděna v roce 2021 právě v době zvýšené poptávky po plynu.

Markéta Šichtařová
je ekonomka

Situace tedy byla dramatická po celém světě, ale obraz zkázy byl dokonán v Evropě: I tady zůstaly zásobníky po chladné a dlouhé zimě vyprázdněné. Do toho se řada evropských států včetně Německa začala při výrobě elektřiny spoléhat na obnovitelné zdroje. A ty jsou závislé na rozmarech počasí. Protože zrovna jako na potvoru v roce 2021 méně foukalo, nízká produkce větrných elektráren si v létě vyžádala větší zapojení záložních plynových elektráren v Německu. Moc nepomohly ani solární elektrárny. To vše přišlo v době rychle rostoucí poptávky po plynu ze strany evropského průmyslu, který těžil z pokoronavirového oživění, takže doplňování zásob plynu během letní sezóny, což je jinak naprosto běžný jev, šlo tentokrát mimořádně pomalu. Teprve až v tomto bodě do hry ve velkém vstupuje Rusko, které hrozí utažením kohoutů do Evropy.

Místopředseda PSP ČR a stínový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček
Energetické ikony? Ale kdeže, ministři neví, o čem mluví

Jak je tedy zřejmé, drahé energie a zejména plyn vůbec nejsou jenom důsledkem války na Ukrajině. Spíš se dá říci, že válka byla už jen tou poslední kapkou, která přišla v nejhorší možnou chvíli. Ale i kdyby války nebylo, energie včetně plynu by v tuto chvíli byly abnormálně drahé. A z toho plyne jediné: cena energií se na úrovně, které jsme znali třeba před dvěma lety, nevrátí ani po vyřešení války na Ukrajině. Například takové zelená politika totiž nemá s Ukrajinou mnoho společného, přitom právě ona se na vysokých cenách podílí ohromnou měrou.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.