Pořiďme si tepelná čerpadla

Cena silové elektřiny je totiž stěžejní ukazatel, podle něhož lze předvídat i konečnou sumu na naší faktuře. Připodobnit to můžeme k ceně za barel ropy, o které všichni tak nějak tušíme, že čím bude barel dražší, tím více zaplatíme za benzín.

Cena za netrpělivost

Zdroj: Deník

Za levnou elektřinu jsme dosud do značné míry vděčili uhelným elektrárnám. Problém však je, že taková výroba elektřiny je neekologická a do budoucna již nebude možná. Postupné uzavírání uhelných elektráren spojené s investicemi do nových obnovitelných zdrojů energie požene cenu elektřiny nahoru. Její nárůst bude dán i vyššími náklady na distribuci, přenos a další služby, a to vše vlivem stále většího podílu obnovitelných zdrojů, či elektromobility. Tyto takzvané regulované náklady tvoří již dnes přibližně polovinu konečné ceny pro domácnosti a menší firmy a i zde lze počítat s jejich dalším nárůstem.

Očekávám, že z důvodu odklonu od uhlí bude v České republice do roku 2030 odstavena pětina všech provozovaných elektráren. Do roku 2040 pak zmizí elektrárny, které dnes vyrábí až 40 procent spotřebované elektřiny, a bez nových zdrojů bychom jí museli místo exportu naopak začít dovážet. Podobně dramatická situace jako v tuzemsku se očekává v celém regionu střední Evropy, kde má být odstavena zhruba třetina v současnosti provozovaných elektráren. Dovoz tedy bude problematický a velmi drahý. Zbývá tedy jen otázka, kdy přesně se tato skutečnost projeví v podobě výrazného navýšení plateb za elektřinu i teplo.

Připravit by se proto měl každý, nejen domácnosti, ale i firmy. V rodinných domech s elektrickými přímotopy se například vyplatí uvažovat o pořízení tepelného čerpadla. Menším firmám lze pak doporučit i kombinaci tepelných čerpadel s úpravami pro vyšší zateplení budov, solární zdroje elektřiny nebo moderní plynové kotle. Finanční návratnost se obvykle pohybuje okolo pěti až deseti let a s růstem ceny energií se bude snižovat. Samozřejmě závisí na konkrétní výši a podobě odběru tepla a elektřiny, stejně jako na způsobu napojení na elektrizační a plynárenskou soustavu. To vše, ale dnes dokážeme spočítat, aby se investice vyplatila.

Co všechno musejí vydržet studenti DAMU?

Velcí odběratelé by měli opustit dosavadní strategii nákupu energií a začít budovat vlastní zdroje, takzvané kogenerační jednotky, které současně vyrábí elektřinu a teplo. U nich totiž odpadají poplatky za přenos a distribuci energií, jejichž nárůst je rovněž nevyhnutelný. Je velmi pravděpodobné, že tyto zdroje budou dlouhodobě zvýhodněny rovněž neplacením, či jen částečným placením, povolenek na emise oxidu uhličitého. Růst jejich ceny je přitom jedním z výrazných faktorů růstu ceny silové elektřiny.

Celkem bude v regionu střední Evropy do roku 2030 potřeba vybudovat nové zdroje s výrobou přibližně 300 terawatthodin. Pro srovnání, jen spotřeba elektřiny v České republice nyní dosahuje asi 60 terawatthodin ročně, přičemž například jaderná elektrárna Temelín jich do sítě za rok dodá zhruba 15. Energetická revoluce, či lépe řečeno evoluce, se rozeběhla, a to samé by měli udělat všichni, jimž záleží na tom, kolik zaplatí v příštích letech za elektřinu a teplo.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.