Při výběru byste měli kromě přemýšlení o dekoru či materiálu vzít v úvahu podmínky, kterým bude podlaha vystavena. V prvé řadě jde o teplotní výkyvy, protože na chalupě pobýváte jen o víkendech, kdy objekt navíc v závislosti na počasí vytápíte. Doporučení je jasné: hledejte krytinu, která si poradí jak s teplotními výkyvy, tak se zvýšenou vlhkostí.

Staré domy mívají problém s nedostatečnou izolací a v době vaší nepřítomnosti se kvůli chybějícímu větrání začne hromadit vlhký vzduch, který mnoha krytinám nesvědčí. Nevhodné podmínky pak budou ovlivňovat nejen jejich životnost, ale také vzhled.

Dřevo

Cenově sice patří dřevěná podlaha do nejvyšších pater, ale kdo by si ji ve svém venkovském stavení nepřál? Navíc při správné péči vydrží desítky let a dobře snáší krátkodobě vyšší vlhkost. Ve chvíli, kdy po víkendovém příjezdu otevřete okna, dřevo vlhkost úspěšně vypudí pryč, aniž by došlo k poškození nebo zvlnění povrchu. Navíc tento přírodní materiál nepřitahuje alergeny, roztoče ani prach.

Pokud se pro prkennou podlahu rozhodnete, při hledání ideální varianty pro daný prostor byste měli nejprve vybrat konkrétní druh dřeva, následně formát a design, pak povrch a nakonec takzvané třídění, které například určuje, jaké množství suků či prasklin budou mít prkna vaší sednice.

Podařená rekonstrukce jihočeské roubenky z roku 1750, které se Lenka Míková se svými spolupracovníky věnovala čtyři roky, naznačuje cestu, kterou byste se při částečně svépomocných opravách své chalupy mohli vydat
Opravu starého domu lze snadno pokazit. A to zbytečnými zásahy

Při nákupu berte v potaz také skutečnost, že přírodní materiál potřebuje povrchovou ochranu před poškozením. Provést ji lze nanášením několika vrstev laku, přičemž každý druh dřeva si vyžaduje jiný. Laky už nemusejí podlaze dodávat lesk, seženete i matné nebo polomatné varianty. Jejich předností je dokonalé uzavření povrchu dřeva, které se tak stává odolnější proti mechanickému poškození, nepronikne do něj rozlitá voda a lépe z něj setřete barevné skvrny.

Dvakrát za rok je vhodné lakovaný povrch přetřít leštěnkou, která vyplní mikroskopické trhlinky v laku a celkově zvýší odolnost krytiny. Nevýhodou je nemožnost lokální opravy poškozeného místa. Nelze zbrousit a znovu přelakovat jen metr čtvereční, podlaha se musí zrenovovat celá naráz.

Další možností je napouštění olejem, který nechá vyniknout přirozenou strukturu, jeho vrstvu můžete obnovit bez broušení, a tedy bez snížení nášlapné vrstvy. Používají se oleje přírodní, které neuzavírají póry a pronikají do hloubky, přípravky tvrzené UV světlem, které slibují vyšší odolnost proti opotřebení, anebo oleje voskové, jež lépe odolávají působení vody.

V případě vážnějšího poškození je možné přebrousit a přetřít jen postižené místo. Olejovaná podlaha je ovšem méně odolná vůči chemickým vlivům a je nutné ji čistit jen prostředky s neutrálním pH – běžné saponáty by olej vymývaly. Nezapomeňte, že nejpozději po osmi letech dojde ke vstřebání oleje či laků a vás bude čekat zbroušení nášlapné vrstvy a nové lakování či olejování.

Na trhu najdete krytiny s její různou tloušťkou, zbrousit však nemůžete dýhované podlahoviny, které mají nášlapnou vrstvu jen milimetrovou. Pokud vám padne do oka právě dýha, budete povrch chránit včasným zdrsněním. Od obecných rad a doporučení se tak jejím prostřednictvím dostáváme ke konkrétním druhům dřevěných krytin.

Na vrstvě záleží

Zmiňovanou dýhu lze považovat za cenově přijatelný kompromis mezi podlahami dřevěnými a laminátovými. Spodní vrstvu tvoří korková, dřevěná nebo pryskyřicová deska, pod níž se nachází dřevovláknitá deska HDF. Vrchní část je ze skutečného dřeva, díky čemuž se daří zachovat autentický vzhled a pocit.

Nemáte-li dostatek peněz na pořízení masivu, ale přesto si chcete užívat chůze po přírodním materiálu, řešením může být pořízení dvouvrstvé krytiny.

Nejstarším druhem dřevěných podlah, na který spousta chalupářů a chatařů nedá dopustit, jsou palubky. Prkna ze smrkového, borovicového či dubového dřeva se montují na jednoduchý trámový rošt, který je drží pohromadě. Můžete si být jistí, že díky tloušťce až dvacet sedm milimetrů budete mít postaráno o skvělou zvukovou a tepelnou izolaci.

Popularitu si udržují také kantovky neboli průmyslové mozaiky. Jde o malé špalíčky dřeva, lepené k sobě bez pera a drážky. Protože jsou díly pevně naskládány k sobě, dochází i při mírném odchýlení teploty či vlhkosti ke vzniku spár nebo nerovností. Nesmírně důležitá je proto pravidelná údržba a časté olejování.

Nové bydlení
Dřevostavba stojí stejně jako zděný dům, ale za pár týdnů už bydlíte v novém

Pokud chcete povrch z jediného kusu dřeva, tedy z masivu opatřeného povrchovou úpravou, pořádně si připlatíte. Odmění se vám však celoživotní výdrží a odolností proti všem vnějším vlivům. Škála materiálů je široká a zahrnuje druhy dřeva domácí i exotické.

Nemáte-li dostatek peněz na pořízení masivu, ale přesto si chcete užívat chůze po přírodním materiálu, řešením může být pořízení dvouvrstvé krytiny. Nášlapná vrstva je z ušlechtilého dřeva, vrstva potahová z levnějšího dřeva březového. Tato kombinace přispívá k výborné rozměrové stálosti a skvělé prostupnosti tepla.

Další možností je zakoupení krytiny třívrstvé. První vrstva je opět vyrobena z březového dřeva, druhou tvoří nosná kaučuková deska a povrch tvoří nášlapná vrstva z vybrané dřeviny. Tyto podlahové krytiny nejsou náchylné k sesychání a bobtnání, a to ani při nedodržení ideálních podmínek teploty a vlhkosti.

Není divu, že obliba vícevrstvých podlah, které jsou tvarově stálé a po instalování připravené ihned k užívání, stále narůstá.

Kámen, cihly, dlažba

Ve starých chalupách se tradičně využíval také další přírodní materiál – kámen. Většinou pokrýval podlahu hlavně ve vstupním prostoru, jehož součástí někdy bývala i černá kuchyně. Používaly se dobře opracovatelné druhy kamenů, většinou takové, které se vyskytovaly v okolí.

Pokud chcete, můžete si dopřát z přírodní žuly nebo mramoru třeba povrch kolem krbu. Sloužit vám bude dlouhý čas, déle než jakákoli jiná krytina. Pro tyto účely bývá kámen dokonale opracován do pravidelných dlaždic. Před chladem vás pomůže chránit podlahové topení.

Vila, kterou postavil architekt Ladislav Žák pro režiséra Martina Friče, stojí v pražských Hodkovičkách. Připomíná bílou loď pevně ukotvenou ve svahu nad Vltavou
Vila Lídy Baarové vypadá jako loď. Opravdovým domovem se ale pro ni nestala

Původní cihelná dlažba se zachovala v dobrém stavu nejčastěji na půdách, proto má také název půdovky. Chalupáři ji odtud někdy snesou a využijí na podlahy v obytných místnostech. Dlažbu je ale třeba napustit olejem nebo voskem, aby se dala snadno udržovat.

Můžete si také opatřit zbrusu novou, má různé formáty – kostky, obdélníky, šestiúhelníky i další tvary. Zajímavé jsou třeba dlaždice s vytlačovanými ornamenty. Výhodou této dlažby je její prodyšnost, hodí se proto i tam, kde zápasíte s vlhkostí. Zajímavá je svou nestejnoměrnou barevností, která je do chalupy jako stvořená.

Také keramická dlažba z pohledu tradice na chalupy patří, navíc se snadno udržuje. Do výčtu kladů přidejte odolnost proti poškrábání i vlhku, je také skvělá pro podlahové topení. Výběr dekorů a formátů je nekonečný, nadchne vás třeba dlažba, která dokonale imituje dřevo nebo kámen.

„Na chalupě se osvědčí slinutá dlažba, která je nejpevnější a zároveň odolá případnému mrazu. Určitě je vhodné zvolit dlažbu s glazurou,“ doporučuje Josef Pavlata, manažer nákupu hobbymarketu Bauhaus.

Z technických parametrů stačí sledovat otěruvzdornost – ta by měla být na úrovni PEI IV nebo PEI V, aby glazura vydržela například tření kamínku pod dveřmi či kontakt s nečistotami na podrážce bot. Čím vyšší stupeň, tím větší provozní zátěž dlažba snese.

Vinyl

Důvodů, proč byste měli do úvah o nové podlaze na chatě či chalupě zahrnout vedle klasiky také syntetické materiály, v prvé řadě vinyl, je víc. V prvé řadě zaujme vynikajícím poměrem mezi cenou a kvalitou, přidejte snadnou údržbu a širokou nabídku vzorů i provedení.

Dojmu pravého dřeva například pomáhá podobná struktura povrchu. Dalším kladem je tvarová stálost, odolnost proti působení vody i potřebný pocit tepla. Standardní vinylové podlahy perfektně poslouží v kuchyních či ložnicích. Při pokládce v koupelně sáhněte po voděodolných druzích.

Eva Francová před dvě stě let starým, domem, který spolu se svým manželem Zdeňkem Francem zrekonstruovala.
Manželé obnovili 200 let starý dům. Dříve jsme z přízemí viděli do nebe, říkají

Na trhu najdete tři základní druhy těchto krytin. Nejméně peněz vydáte za lepené podlahy, které se vyrábějí se v rolích i v dílcích. Osvědčí se ve vlhčích místnostech a budou si rozumět s podlahovým topením. Pokládku však ani zručný kutil nezvládne sám. Jednotlivé díly vyžadují zcela rovný a kompletně vysušený podklad a ve finále uválcování položené podlahy, aby se díly srovnaly a zcela do sebe zapadly.

Další možností jsou plovoucí dílce. Sice vydáte z peněženky trochu větší obnos, ale pokládku zvládnete sami. Díky vybavení dílců speciálním zaklikávacím systémem lze instalaci provést jejich prostým zaklesnutím do sebe. Nerovnosti se snadno vyrovnají pomocí speciální podložky, která také přispívá k ochraně podlahy proti vlhkosti.

Díky vyšší tloušťce působí tahle vinylová podlaha stabilněji než lepený vinyl a vydrží větší zatížení. Není však všechno zalito sluncem. Silnější vrstva krytiny má nižší tepelnou propustnost. Při nákupu si ohlídejte, aby vaše podlahovina byla označena odpovídajícími certifikacemi.

Pro menší místnost může být skvělým řešením samolepicí vinyl, jehož pokládku opravdu hravě zvládnete. Nepoužívá se lepidlo ani zámkový systém, jednotlivé dílce se zkrátka jen položí vedle sebe. Dílce na místě i bez lepení udrží protiskluzová spodní vrstva. Je to pohodlné řešení, když například nechcete odstraňovat původní dlažbu. Dílce, které později snadno demontujete, položíte na ni.

Třídění dřevěných podlah

Až budete kupovat dřevěnou podlahu, ohlídejte si kromě vybraného druhu dřeviny také „třídu“. Jinak se může stát, že si pořídíte prkna s povrchovými prasklinami, velkými barevnými rozdíly mezi jednotlivými deskami nebo výraznými suky. Při reklamaci se prodejce bude odvolávat na třídu podlahy, do které patří právě vaše krytina.

Na trhu se používá několik klasifikací podle různých norem, v závislosti na typu dřevěné pokládky. Například na dřevěné podlahy s perem a drážkou se vztahuje norma EN 13226, která je evropským standardem a platí tedy i v ČR. Rozděluje dřevo do jednotlivých jakostních tříd v závislosti od výskytu charakteristických prvků.

Zelená střecha je terno
Zelená střecha je terno. V Česku na ni dávají dotaci

Hodnotí se velikost suků, barevné odchylky, povrchové trhliny, odklon vláken, biodegradace dřeva či hniloba. Tato norma stanoví standardy pro třídění nejběžněji používaných evropských dřevin, jako jsou dub, buk, jasan nebo modřín, v tabulkové formě. 

Kvalitu neboli třídu dřeva označují také zkratky, jako je FAS, SAP či Select a podobně. V cenících ke každé třídě přísluší samostatná cena.

Čím čistší dřevo bez vad a defektů požadujete, tím více si připlatíte. Pro vesnické stavení nebo chatu, kde nevyžadujete dokonalý povrch, lze naopak vědomě zvolit nižší třídu s přívětivější cenou. Při pořízení dubové podlahy nejnižší třídy například počítejte s hojným výskytem suků a velkými rozdíly v barvě a struktuře dřeva.

Zátěžové třídy vinylu
S rostoucí tloušťkou vinylové podlahy se zvyšuje její kvalita a odolnost proti poškození. U lepených vinylů jsou za minimum považovány dva milimetry, u plovoucích podlah by měly být díly tlusté alespoň pět milimetrů.

Při nákupu si ohlídejte také sílu nášlapné vrstvy, která vám dává informaci o tloušťce svrchní část dílu. Je to důležité, protože absorbuje tlak. Opět platí: čím vyšší, tím lépe. Za minimum pro méně namáhané místnosti se považuje 0,2 milimetru.

S tloušťkou nášlapné vrstvy úzce souvisí i zařazení do takzvaných zátěžových tříd. Ty jsou určeny specifickou evropskou normou a udávají, pro které prostory je krytina určena a s jak velkým zatížením si poradí.

Třídy se dělí do tří základních skupin – pro domácnosti, komerční prostory a průmyslové prostory. Každá z nich je udávána dvojciferným kódem. První číslo představuje typ prostoru. Domácnosti mají číslo 2, druhý údaj od jedničky po trojku udává stupeň zátěže. Bude-li mít vaše podlaha označení 21, je určena pro mírnou zátěž, zatímco označení 23 už garantuje zvládnutí intenzivního provozu.

Autor: (ml)