Ačkoli je nárůst cen kremace nebo kamenného pomníku dle údajů Českého statistického úřadu v posledních deseti letech zhruba stejný jako růst průměrné mzdy, pro řadu lidí je cena pohřbu vysoká. Podle Jana Kunovského z Pohřebnictví Zlín rostoucí ceny ale nevedou pozůstalé k vyhledávání levnějších způsobů posledního rozloučení, jako jsou třeba pohřby bez obřadu. 

Opačná situace než na Zlínsku je ovšem v Praze, kde takových pohřbů v poslední době přibývalo a dnes jich jsou již zhruba dvě třetiny.

„Nedá se ale jednoznačně říci, jestli je důvodem tohoto stavu hlavně snaha pozůstalých šetřit: velmi často je totiž pohřeb bez obřadu výslovným přáním zesnulého. Časté je i to, že rodina nechá zemřelého zpopelnit a pak si uspořádá vlastní rozloučení třeba při ukládání urny, “ řekl tiskový mluvčí Hřbitovů a pohřební služby hlavního města Prahy Jiří Královec.

Ani o Dušičkách lidé moc neušetří. Kolik stojí svíčky, věnce? Podívejte se:

Určit průměrnou cenu pohřbu nelze, každé rozloučení je jiné, a tak jsou i náklady na něj velmi rozdílné. Rozhodující je, co si přejí nejbližší. „Cena pohřbu se vždycky odvíjí od toho, pro jaké konkrétní služby se pozůstalí rozhodnou: je to v podstatě skládačka z části nezbytných a z části volitelných prvků,“ vysvětlil Královec.

Ilustroval to i na konkrétním příkladu. „Vezmeme-li si za příklad pohřeb žehem: cena zpopelnění je fixní, ale typ rakve už je možné zvolit s ohledem na cenu. Zcela volitelné jsou pak třeba takové položky, jako květinové dary nebo živá hudba,“ nastínil.

Nejčastěji se umírá v zimě

Zhruba od poloviny 90. let se pohyboval počet zemřelých v Česku kolem 110 tisíc ročně, prudký nárůst o více než čtvrtinu ale přišel v posledních třech letech s pandemií covidu-19. Podobně tomu bylo i v minulosti, kdy byl však nárůst úmrtnosti v souvislosti s infekčními chorobami ještě výraznější.

Například v roce 1806 žilo na území dnešního Česka necelých 5 milionů obyvatel, v důsledku válek a souvisejících epidemií neštovic a tyfu ale stoupl počet zemřelých na více než 280 tisíc. V roce 1866 zaznamenaly statistiky mrtvých ještě o 55 tisíc více a na vině byly tentokrát kromě války cholera a neštovice.

Ještě před sto lety zemřel na infekční nemoci zhruba každý šestý člověk a na nemoci oběhové každý desátý, dnes jsou to právě choroby srdce a cév, které figurují jako nejčastější příčina úmrtí u žen i mužů. Na druhém místě pak dnes nejčastěji zabíjí rakovina, infekce se podařilo ve 20. století s rozvojem medicíny a zejména očkování a antibiotik výrazně potlačit. Co se ovšem za sto let moc nezměnilo je, že nejvíce Čechů umírá v zimních měsících a nejméně v létě.

Téměř dvě třetiny Čechů umírají ve zdravotnickém zařízení. Doma vydechne naposledy jedna z pěti žen a jeden ze čtyř mužů. V takovém případě se lze rozloučit se zemřelým rovnou na místě. „Pokud není lékařem, který provádí prohlídku zemřelého, nařízena pitva, může si rodina v podstatě nechat tělo doma až do pohřbu, jako tomu bývalo dříve,“ uzavírá Královec.