Na začátku září nám primář MUDr. Pavel Krištof doporučil domácí paliativní péči. Uplynulo sotva 10 dní a maminčiny bolesti se staly těžko snesitelnými. Kontaktovali jsme tedy Agenturu domácí péče Ladaru s žádostí, zda nám mohou rychle pomoci. Domácí zdravotní péče je hrazena zdravotní pojišťovnou a musí ji proto doporučit obvodní lékař pacienta a současně ukončit léčbu kurativní. Maminčin doktor MUDr. Tomáš Gajár vše potřebné ještě téhož dne zařídil.

Už druhý den byla Ladara u nás – lékařka a vrchní sestra. Jejich laskavé a empatické jednání, opravdový zájem o pacienta, dostatek času, profesionální přístup a ta správná analgetika, to vše na mamku působilo jako balzám a po několika dnech stále se zvyšujících bolestí si konečně oddychla. A příslib každodenní návštěvy zdravotního pracovníka byl úlevou od strachu z příchodu další vlny bolestí.

Od následujícího dne k nám každé dopoledne pracovního dne přijížděla zdravotní sestra. Jak se jim střídaly služby, brzy jsme jich poznali šest. Všechny byly profesně velmi zkušené, a přitom disciplinované v tom, že jakýkoliv nový krok v léčbě nejprve telefonicky konzultovaly s lékařkou. Maminka často čekala na jejich příchod jako na návštěvu anděla. V odpoledních hodinách a o víkendech pak 2x denně z Ladary telefonovala pohotovostní sestra a ptala se na maminčin stav.

Jednou v neděli volala nějaká starší paní, kterou jsme dosud neznali. Mamka zrovna měla krizi, a tak jsme s radostí uvítali nabídku k pohotovostní návštěvě. Přijela během 20 minut. Sotva přišla do pokoje, hned začala mapovat situaci a podnikat kroky, jak mamce ulevit od bolesti, nevolnosti a dušnosti. Když mamka po půl hodině přišla k sobě, tak si začaly povídat a tehdy teprve vyšlo najevo, že to je samotná ředitelka Ladary – paní Pavla Andrejkivová. Ocenili jsme, že při snížení počtu sester kvůli Covidové karanténě sama o víkendu vzala službu a chopila se náročné práce.

Od té neděle jsme návštěvu zdravotníka potřebovali každý den a někdy i dvakrát. Občas jsme v noci volali s dotazy ohledně nových léků a přístrojů, které k nám z Ladary neúnavně podle klinické potřeby dováželi. Vždy jsme se setkali se vstřícným přístupem. Svou radou a zkušeností pomáhali i nám – ostatním členům rodiny, se k maminčině nemoci správně postavit, a nakonec i zvládnout její odchod. Pro maminku bylo úžasné, že to mohlo být doma v rodinném kruhu a s minimální bolestí. Pro nás bylo sice těžké být očitými svědky její postupující nemoci, ale současně velmi naplňující, že jsme o ni mohli do poslední chvíle pečovat, být s ní a také se s ní náležitě rozloučit.

Díky asistenci Ladary byly jednodušší i následné kroky po maminčiném odchodu. Zjednodušeně řečeno, od prvního příjezdu zdravotníků až do konce to byla nečekaná zkušenost odborné zdravotní péče v domácích podmínkách a opravdu osobního lidského přístupu zdravotníků k pacientovi, na kterém jim záleží. Chceme proto všem z Ladary moc poděkovat a popřát, aby jejich práci provázel dostatek materiálních zdrojů, kvalitních zdravotníků se srdcem a vděk rodin, kterým pomáhají.

Martin Tetera, Karlovy Vary