Heinrich Mattoni se narodil v Karlových Varech před 190 lety 11. srpna 1830 a zemřel před 110 lety 14. května 1910, rovněž v Karlových Varech. Jeho předkové pocházeli z Itálie, zakladatelem karlovarské větve rodu byl Octavio Mattoni, který se usadil v Karlových Varech roku 1693 a obchodoval zde s jižním ovocem. Jeho potomci byli většinou cínaři a obchodníci se smíšeným a tkalcovským zbožím.

Z karlovarské větve rodu Mattoni byl nejúspěšnější právě Heinrich. Jeho otec byl úspěšný cínař, obchodník a zasedal v obecní radě města Karlovy Vary. Mladý Heinrich měl od mládí obchodnický talent, po absolvování školy v Lokti vyrazil do světa na zkušenou. Nejdříve pracoval v Praze, poté se vydal do Vídně, Hamburku.

V té době naprosto skomíral vývoz karlovarské minerální vody a proto se 14. října 1856 konala na karlovarské radnici licitace na pronájem tohoto obchodu. Otec Heinricha Mattoniho věřil ve schopnosti svého syna, pronájem získal za cenu 7 050 zlatých a požádal, aby smlouva byla napsána na jeho syna a karlovarského měšťana Friedricha Knolla. O dva roky později se Heinrich Mattoni oženil se sestrou svého obchodního partnera. Firma Knoll-Mattoni si vedla velice dobře, během deseti let se jim podařilo vývoz minerální vody z Karlových Varů ztrojnásobit. Knoll v roce 1873 společný podnik opustil, firma Knoll-Mattoni byla zrušena a nově vzniklá firma nesla název Heinrich Mattoni. V té době se Heinrich Mattoni již naplno věnoval Kyselce a jejím minerálním pramenům.


Obec Kyselka leží v údolí řeky Ohře, zhruba 14 km od Karlových Varů. Nejsilnější pramen vyvěrá v úbočí vrchu Bučina. První písemná zmínka o tzv. Bukové kyselce je již z roku 1522. Majitel panství vybíral za užívání léčivého pramene poplatek. Až v roce 1687 povolil Jakub Černín bezplatné užívání. Kolem roku 1793 začal pravidelný export kyselky do světa. V té době však ještě lázně ani samotná obec neexistovaly. Zakladatelem lázní Kyselka byl Wilhelm von Neuberg, který v roce 1829 nechal postavit kolonádu, altánek nad pramenem a promenády ve svahu Bukové hory. Velkou událostí pro nově vznikající lázně byla návštěva řeckého krále Otty I. Na jeho počest bylo hlavní zřídlo nazváno Ottův pramen a do Athén bylo posláno 450 džbánků kysibelské vody.


Roku 1867 si Heinrich Mattoni od hraběte Wilhelma von Neuberga pronajal vývoz Ottova pramene v Kyselce a za šest let od hraběte Černína koupil celou Kyselku a všechny prameny v jejím okolí.

Zahájil velkolepou výstavbu lázní Kyselka, nechal postavit moderní kolonádu Ottova pramene, zajistil nové jímání minerálních vod, zřídil v Kyselce elektrárnu, zasloužil se o železniční trať z Vojkovic do Kyselky. Vybudoval moderní stáčírnu a expedici minerálky. Byl jmenován c.k. dvorním dodavatelem minerální vody, za obchodní zásluhy se stal císařským radou a byl povýšen do dědičného šlechtického stavu. Měl právo užívat jméno Heinrich Edler von Mattoni. Díky svému obchodnímu nadání dokázal z Mattoniho kyselky vytvořit jednu z nejznámějších minerálních vod na světě. Mattoniho akciová společnost v době svého největšího rozmachu zaměstnávala 500 dělníků a 60 administrativních pracovníků. Kromě aktivit v Kyselce zakoupil pozemky v rašeliništi Soos u Františkových Lázní, vyráběl rašelinovou léčivou sůl. Zároveň byl Heinrich Mattoni prezidentem Chebské obchodní a živnostenské komory, členem správní rady městské spořitelny, zástupcem starosty města Karlovy Vary. Z dnešního hlediska byl jedinečný marketingový expert, dokázal neustále rozšiřovat okruh odběratelů, jako první u nás využíval reklamu v novinách i knihách. Vyzkoušel nové způsoby reklamy, na pražské Jubilejní zemské výstavě sice měl horkovzdušný balón s jeho reklamou nehodu, přesto i tato akce přispěla k většímu zájmu o Mattoniho vřídelní vodu.


Jeho smrt v květnu 1910 byla pro firmu i obec Kyselka velkou ztrátou. Rodina Mattoniů postupně prodala velkou část akcií, v době hospodářské krize se firmě nedařilo a hrozil jí krach. Po druhé světové válce byla továrna na výrobu minerálky znárodněna. V roce 1994 došlo k privatizaci podniku a novým majitelem se stala italská podnikatelská rodina Pasquale. Lázně Kyselka se v roce 1970 staly dětskou léčebnou pro děti z pánevních oblastí Mostecka. Jejich konečný zánik nastal po nezdařené privatizaci v roce 1992. Nejprve celý areál lázeňských budov koupil za pouhých 2,5 milionů korun pražský řemeslník Karel Franta, pravděpodobně „bílý kůň“ dr. Friedricha Beckera z Německa. Ten však po několika letech zmizel a byl údajně zatčen Interpolem pro finanční podvody v Brazílii. Vlastníci se střídali a budovy lázní chátraly. Když v roce 2009 navštívil Kyselku Řek Ilias Michopulos, který zde žil v době občanské války v Řecku, byl zděšen stavem bývalých lázní. Díky jeho iniciativě byla sepsána petice za záchranu Kyselky. V dalších letech vznikla obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka, která získala bezplatně do svého vlastnictví budovy a pozemky bývalých lázní a postupně se stará o jejich obnovu.

V roce 2016 bylo v Kyselce ve vile Löschner otevřeno Muzeum Mattoni. Vila Löschner sloužila původně jako ubytovna pro správce. Za ní je bývalá stáčírna minerální vody. K objektu vedla pozemní lanová dráha, kterou se dopravovaly bedny s lahvemi a stočenou minerální vodou. Jde o unikátní provozní areál, jediný který se zachoval z bývalé Mattoniho továrny. Výstava vás provede historii slavné značky Mattoni a přiblíží nejslavnější období lázní Kyselka. Součástí expozice jsou historické dokumenty, sbírka historických lahví, reklamní tabule, certifikáty ochranných známek. Najdete zde rovněž originál sochy Heinricha Mattoniho, model reklamního balonu firmy, originál litinové orlice a mnoho dalších zajímavých exponátů souvisejících s bývalými lázněmi a výrobou minerálních vod. V prvním patře shlédnete film s původními záběry z výroby, ukázkami dobových reklam. Výstava ukazuje Heinricha Mattoniho jako zdatného a velice úspěšného podnikatele, zakladatele světové proslulosti místní minerální vody. Poblíž vily Löschner je kaple sv. Anny, kam se chodil denně modlit Heinrich Mattoni za uzdravení dcery Kamilky, která měla tuberkulózu. Kamilka se neuzdravila a zemřela v pouhých 15 letech. O životě Heinricha Mattoniho byl v roce 2016 natočen seriál Já, Mattoni.

Museum Mattoni se nachází ve svahu nad hlavní silnicí, auto je třeba nechat na parkovišti u kina na levém břehu řeky Ohře.

Milovníkům vyhlídek doporučuji navštívit rozhlednu Bučina, kterou nechal roku 1880 vystavět Heinrich Mattoni. Dostanete se k ní po žluté turistické značce při cestě z muzea. Cesta je sice v závěru trochu náročná, odměnou vám však bude nádherný výhled na údolí Ohře s Kyselkou a Radošovem, střední část Krušných hor s vrcholem Klínovec a část Doupovských hor.

Text a foto:

Bohuslav Smítka

Černobílou fotografii H.M. dodalo ke zveřejnění Muzeum Mattoni.